Autor textu MediaGuru
Zpravodajská relace Události udržuje i po letech fragmentace stabilní
diváckou základnu. Nejsledovanější tuzemskou zpravodajskou relací jsou
zase Televizní noviny.
Zpravodajské televizní relace se udržují na špičce televizní sledovanosti. K nejsledovanějším tuzemským zpravodajským relacím stále patří Televizní noviny (Nova) a Události (Česká televize). Vyplývá to z dat oficiálního měření TV sledovanosti ATO-Nielsen za rok 2024.
Průměrná sledovanost hlavní zpravodajské relace České televize Události, vysílaná na stanicích ČT1 a ČT24, dosáhla v loňském roce souhrnně 786 tisíc diváků starších 15 let při podílu 26,7 %. Generální ředitel ČT Jan Souček na lednovém zasedání Rady ČT k tomu uvedl, že „Události jedinou zpravodajskou relací, která si dokázala v průběhu let udržet zájem diváků". Demonstroval to na srovnání sledovanosti Události v roce 2024 a v roce 2010 a konstatoval, že na rozdíl od komerční konkurence byla sledovanost Události v letech 2010 a 2024 „prakticky totožná", když před 14 lety dosahovala 790 tisíc diváků.
Nejsledovanější zpravodajskou televizní relací jsou ale nadále Televizní noviny, které se na TV Nova pravidelně řadí k nejsledovanějšímu pořadu jejího vysílání. Bylo tomu tak i v roce 2024. Televizní noviny loni v průměru sledovalo 950 tisíc diváků starších 15 let při podílu 31 %. V divácké skupině 15-54, na kterou Nova prodává reklamu, představoval podíl 30,48 %.
Třetí nejsilnější je relace Hlavní zprávy, kterou vysílá hlavní kanál TV Prima a také zpravodajská stanice CNN Prima News. Hlavní zprávy v loňském roce v průměru loni sledovalo 540 tisíc diváků starších 15 let při podílu 18,7 %. Také Hlavní zprávy se loni vešly do první desítky nejsledovanějších pořadů TV Prima. Zpravodajská stanice CNN Prima News navíc od svého spuštění v květnu 2020 každý rok podíl na trhu zvyšuje a v roce 2024 zůstal těsně pod dvouprocentní hranicí, když dosáhl 1,97 % v divácké skupině 15+.
Pokles počtu diváků u hlavních zpravodajských relací komerčních televizí, o kterém mluvil generální ředitel ČT, kopíruje na těchto stanicích celkové snížení počtu diváků před televizní obrazovkou, ke kterému v období uvedených let 2010 až 2024 došlo.
-mav-
# TV # CNN Prima News # TV Prima # zpravodajství # Česká televize # TV Nova # Události # Televizní noviny # Hlavní zprávy
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.