Téměř polovina Čechů víc platí kartou
Podle výzkumu KPMG 42 % lidí uvádí, že začali používat platební karty
více než dřív. Za první kvartál obchodníci zpracovali 339 mil.
karetních transakcí.
Koronavirová krize změnila mimo jiné i nákupní chování. Řada lidí kvůli pandemii vyzkoušela způsoby nákupu, které dříve nepoužívali, nebo používali méně. Podle výzkumu KPMG Česká republika si téměř třetina lidí si myslí, že česká společnost bude nyní více digitalizovaná. Čtvrtina zákazníků začala víc nakupovat online s doručením domů. Zhruba desetině se to zalíbilo natolik, že u takového způsobu nakupování zůstane. Celkem 42 % lidí uvedlo, že začali používat platební karty více než dříve.
„Zvýšený zájem o online nákupy a digitální kanály obecně představuje pro prodejce příležitost poznávat zákazníky na základě dat o jejich chování a nákupní zkušenost personalizovat,“ říká Tomáš Potměšil, šéf týmu Customer & Strategy v KPMG ČR.
Rovněž data Sdružení pro bankovní karty ukazují za první kvartál letošního roku nárůst karetních transakcí, a to meziročně o necelých 24 %. Konkrétně jich za toto období obchodníci zpracovali 339 milionů.
„Část konzervativních držitelů karet, kteří je pro platby nepoužívají vůbec nebo jenom příležitostně, podstoupila v době nouzového stavbu jakýsi rychlokurz v používání platebních karet či mobilů. Jednalo se zejména o objednávky v e-shopech,“ uvádí Roman Kotlán, výkonný ředitel Sdružení pro bankovní karty, s tím, že i určitá část provozovatelů byla v době nouzového stavu či krátce po něm nucena si obstarat platební terminál a začít karty akceptovat.
Nárůsty potvrzují i obchodníci. Například v Dm-drogerie markt byl nárůst bezhotovostních plateb patrný. „Ve srovnání stejného období loňského roku vzrostl počet plateb kartou v době nouzového stavu o zhruba 25 % oproti platbě v hotovosti,“ popisuje Jiří Peroutka, manažer komunikace Dm-drogerie markt.
„Vyhlášení nouzového stavu způsobilo skokový nárůst karetních transakcí. Na začátku roku byl jejich podíl v naší síti okolo 30 %, během koronakrize se zvýšil na zhruba 80 %,“ konstatuje Roman Mazák, předseda obchodního Družstva CBA, které sdružuje více než tisíc českých prodejen.
V případě on-line supermarketů se podíl bezhotovostních plateb zvýšil oproti začátku roku výrazněji. „Podíl bezhotovostních a bezkontaktních plateb se významně zvýšil. Aktuálně 78 procent zákazníků využívá platbu kartou předem. Před krizí to bylo pouze 39 procent a podíl se zvyšoval relativně pomalu,“ potvrzuje Zdeňka Svoboda Kuhnová, tisková mluvčí Rohlik.cz.
S koncem nouzového stavu se ale podíly jednotlivých způsobů plateb přiblížily hodnotám ze začátku roku. Platí to zejména u menších prodejen, v on-line prostředí je jejich preference stále výrazně vyšší. „Před nouzovým stavem byl podíl plateb kartou 30 %, nyní je to zhruba 35 %. Očekáváme, že v následujících týdnech se podíl ještě více přiblíží situaci ze začátku roku,“ říká Roman Mazák. Mírný nárůst zaznamenávají i v dm drogerii. „Platby kartou jsou preferované o zhruba 9 % více než ve stejném období loňského roku oproti platbě v hotovosti,“ doplňuje Jiří Peroutka.
-zue-
# Dm drogerie markt # Rohlík.cz # koronavirus # CBA # KPMG # platební karta # Sdružení pro bankovní karty
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.