Autor textu MediaGuru
Až 78 % obyvatel Česka v posledním roce alespoň jednou nakoupilo na
internetu. Téměř 40 % ze všech nákupů šlo do zahraničí.
Čtyři z pěti Čechů v posledním roce nakoupilo alespoň jednou na internetu. Na zahraničních e-shopech bylo provedeno téměř 40 % ze všech nákupů, zájem o zahraniční nákupy rychle roste především u mladé generace. Za nákupy na web přitom pravidelně vyrážejí všechny generace, minimálně jednou v posledním roce nakoupil i každý třetí senior. Vyplývá to z nejnovějších dat Eurostatu.
„České online prostředí prošlo turbulentními roky. Prudký nárůst online nákupů během covidu vystřídal následný radostný návrat do kamenných obchodů. A s navazujícím prudkým růstem inflace a cen energií Češi nákupy omezili obecně. V posledních měsících po dlouhé době fungujeme stabilně bez různých ‚černých labutí‘, vývoj on-ine byznysu ovlivňuje jen trh, nikoli externí vlivy,“ domnívá se Tomáš Čupr, ředitel společnosti PPC Profits.
Trh podle Čupra nyní bude ovlivňovat především konsolidace a nástup velkých agregátorů. „V České republice je nyní okolo 50 tisíc e-shopů, to je na obyvatele prakticky nejvíc v Evropě. Malé e-shopy budou pomalu končit, v konkurenci velkých agregátorů a agresivních velkoskladů z Číny nebudou mít pro klienty velkou přidanou hodnotu,“ říká Čupr a zmiňuje nejen velká tržiště, ale i cenovou politiku čínských obchodů s oblečením.
Rychlý nárůst vlivu zahraničních e-shopů potvrzuje v aktuální studii i Eurostat. Podle něj Češi pouze v 61 % případů využili domácí e-shopy, dalších 24 % byly nákupy v rámci Evropské unie.
„Zahraniční nákupy v rámci EU budou zpravidla patřit právě velkým tržištím typu Allegro nebo Kaufland,“ vysvětluje Tomáš Čupr. A 12 % ze všech nákupů pochází z mimoevropských zemí. U mladé generace do 25 let je přitom podíl mimoevropských nákupů výrazně vyšší, tvoří 25 % ze všech objednávek, o rok dříve to přitom bylo jen 15 %.
„Prudký nárůst především u mladé generace způsobil raketový vstup čínských prodejců, jako je Shein nebo Temu. Právě tyto obří obchody s agresivní cenovou politikou zcela ovládly trh. Zajímavé přitom je, že při těchto nákupech už (nejen) mladou generaci netrápí bezpečnost, ekologická stopa ani lidská práva, ale zajímá je jen široký výběr a nízká cena,“ podotýká Tomáš Čupr.
Kromě oblečení je na internetu největší zájem o hračky, elektroniku, kosmetiku a v posledních letech se naplno rozjely online objednávky jídla. Stále větším problémem se podle Čupra stává i bezpečnost online nákupů. Tu Češi podle něj stále podceňují, ať se to týká ochrany osobních dat, nebo přístupů k platebním metodám. „Různých internetových podvodů, často velmi rafinovaných, stále přibývá. Doporučení je proto jediné: nakupovat pouze na prověřených serverech a sdílet jen to nejnutnější,“ vysvětluje Čupr. Zranitelní jsou přitom především senioři. Každý třetí Čech starší 65 let na internetu pravidelně nakupuje, právě senioři se přitom často řídí jen cenou, nikoli bezpečností nebo hodnocením daného e-shopu. V tomto ohledu je zajímavé, že plná 4 % nákupů Češi provedli na e-shopu, u kterého ani není známa země původu.
Češi v online nákupech patří mezi nejaktivnější v Evropě, více nakupují jen obyvatelé Skandinávie či Nizozemci, průměr v EU je 70 %. Naopak výrazně menší dosah má zatím online byznys v jižní Evropě, v Rumunsku, Řecku či na Kypru nakupuje online jen každý druhý.
Podle nejnovějších statistik Eurostatu využívá v České republice internet pravidelně 93 % lidí starších 15 let, před 10 lety to bylo 81 procent. I v nejstarší sledované věkové skupině nad 65 let přitom internet používá 68 % lidí. „Kdo chce, internet za rozumnou cenu už dávno má. Největší změnou v online byznysu je v posledních letech způsob doručování, online nákupům přispělo především masivní rozšíření výdejních míst a boxů,“ uzavírá Tomáš Čupr.
V celé EU využívá internet 92 % lidí, 70 % alespoň jednou ročně nakupuje online. Každý pátý pak při nákupu online zaznamenal nějaké potíže, zpravidla se zpožděnou dodávkou či doručením jiného než objednaného zboží. Dvě procenta nakupujících pak přiznávají, že se přímo staly obětí podvodu.
-stk-
# e-commerce # marketplace # Tomáš Čupr # online tržiště # Eurostat # online nakupování # Shein # agregátor # Temu # PPC Profits
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.