Téma udržitelnosti hraje pro polovinu Čechů při nákupech roli
Pro 49 % Čechů má CSR téma význam při nákupech a až 70 % je ochotno si
za ekologický výrobek připlatit. Firmy to reflektují a udržitelnost se
stala téměř zaklínadlem.
Pandemie změnila řadu věcí a mezi nimi i pohled na ekologii a ochranu životního prostředí. Tématu propojení udržitelnosti a retailu se věnoval seminář „Udržitelnost pro výrobu a obchod aneb Být udržitelný není jen marketingový slogan“ pořádaný společností Press21. Na úvod ukázal některé změny na výzkumu agentury Ipsos Tomáš Macků, External Affairs Director, Ipsos.
Lidé podle něj se začali v poslední době ještě více zajímat o planetu a životní prostředí a tento zájem reflektují i firmy, které se začaly aktivně hlásit k odpovědnosti. Udržitelnost se stala jakýmsi kouzelným slovem, které se nyní skloňuje v mnohem více firmách.
Podle výzkumu Ipsos se 90 % lidí domnívá, že stav životního prostředí se dramaticky zhoršuje a mají strach z budoucího vývoje, pokud lidstvo nezmění své chování. Společenskou odpovědnost si podle studie téměř 40 % lidí spojuje s ekologií a životním prostředím. „Lidé ale nejsou ovce, velmi vnímají i negativní věci a nenaletí firmám hned na všechno, co jim říkají,“ dodává Tomáš Macků. Zajímavé podle něj je, že téměř polovina (46 %) české populace nic společensky odpovědného nedělá.
Pro celých 49 % respondentů má CSR téma význam při nákupech a dokonce až 70 % Čechů deklaruje, že je ochotná si připlatit za výrobek, který je šetrný k životnímu prostředí, anebo je určitá částka z prodeje určena na nějaký společensky prospěšný produkt. Ovšem zas pouze 19 % je rozhodně ano a 51 % spíše ano. Téměř 70 % Čechů si pak myslí, že společenská odpovědnost by měla být řízena vedením firem.
Ipsos již více než 10 let vydává v ČR studii na téma CSR pod názvem Ipsos CSR & Reputation Research, kdy poslední proběhla v prosinci 2019, další bude opět letos v prosinci.
Lidl udržitelnost více řeší až od roku 2015
Zástupci společnosti Lidl, Procter&Gamble a Ikea na semináři prezentovali přístup velkých firem k tématu udržitelnosti a ochrany životního prostředí. Obchodní řetězec Lidl začal podle Elišky Froschové Stehlíkové, CSR specialistky, Lidl ČR řešit více udržitelnost až od roku 2015. Nyní se jí ale věnuje již strukturovaně a prochází celým dodavatelským řetězcem.
Od roku 2018 pak vydává i auditovanou zpráva o udržitelném rozvoji a model společenské odpovědnosti obsahuje 41 různých oblastí. CSR téma používají i v komunikaci se zákazníky, kdy poslední stránka letáků ukazuje vždy na ní nějaké CSR téma.
„Zajímavé je, že stakeholdery zajímá více sortiment, kvalita a bezpečnost produktů než společenská angažovanost, kterou neočekávají,“ dodává Eliška Froschová Stehlíková. Co se týče sortimentu, jsou podle ní aktivity Lidlu řízeny centrálně, ovšem v ČR mají šanci si je adaptovat na lokální podmínky.
Procter & Gamble inovuje prací prostředky
Téma společenské odpovědnosti je významné i pro velkou společnost jako je Procter & Gamble (P&G), která působí ve 180 zemích a má 5 miliard spotřebitelů. „Jsme obrovská korporace globálního rozměru takže, když my něco změníme, má to masivní dopad,“ říká Barbora Liška Kratochvílová, marketingová ředitelka Procter and Gamble pro Českou republiku.
O ekologii se v P&G mluví od roku 1956, kdy vznikla první interní směrnice k tomu, jak vyrábět produkty. V roce 2018 a 2020 vydala firma publikaci závazků k trvalé udržitelnosti. Do roku 2030 chtějí být uhlíkově neutrální a 100 % obalů by mělo být recyklovatelných nebo znovu použitelných. Uvedla několik příkladů, jak se firma snaží tyto závazky dodržovat již nyní. Prodává třeba řadu Pantene – Waterless, která má pomoci zákaznicím udržet vlasy krásné, ale bez nutnosti mýt si je každý den.
Na případové studii Arielu a Lenoru pak ukázala, jak se přístup mění. „Přemýšlíme o tom, jaké by mohly být obaly budoucnosti, používat třeba papírové krabice místo plastových obalů, mít snadno recyklovatelné obaly apod.“ říká Barbora Liška Kratochvílová.
Prací prostředek Ariel přišel od roku 2018 s řadou změn, kdy se například díky balení v sáčcích místo plastových krabiček se ušetřilo 75 % plastů anebo díky lehkému uzávěru se ušetřilo 3400 tun plastu. Například u Lenoru obsahuje obal o polovinu méně PCR a Ariel kapsle se vyrábějí ve Francii v továrně, která funguje na bázi obnovitelných zdrojů energie.
U novinky, pracího prostředku Ariel Pur and Clean, pak pochází 70 % přísad z bio certifikovaných rostlinných zdrojů, je bez barviv a vůně, 100 % elektrické energie pochází z obnovitelných zdrojů a žádný odpad nejde do skládky.
„Portfolio P&G je velmi široké a není to snadná cesta, protože když s něčím přijdeme, tak to musí to být možné pro všechny země,“ dodává Barbora Liška Kratochvílová. Nákup oblečení se mezi lety 2000 a 2014 zdvojnásobil a tuny ho končí na skládkách. P&G se proto snaží, aby oblečení vydrželo déle a vyrábět prací prostředky tak, aby vypraly i na méně stupňů a nespotřebovalo se tak při praní tolik energie.
Ikea jako cirkulární firma
Nábytkářský řetězec Ikea se udržitelnosti věnuje také již dlouho. Nicméně podle jejich výzkumu se jen 9 % materiálu z prodaných výrobků vrátí zpět v jiné formě do ekonomiky, 91 % materiálu se už zpět nikdy nevrátí. „To je jeden z důvodů, proč bychom chtěli přejít z lineárního na cirkulární model. Když se něco vyrobí, ale pak si to žije svým životem a vrací se zpátky do oběhu,“ uvedl Vladimír Víšek, manažer pro udržitelnost společnosti Ikea v regionu ČR, Slovensko a Maďarsko.
Strategie na třech pilířích, kdy by do roku do 2030 měly všechny produkty Ikea splňovat cirkulární principy, aby byly adaptabilní, a daly se během života měnit. Když doslouží, mělo by být možné je rozmontovat a použít jinde. Případně aby se daly snadno opravit. Druhým pilířem je cirkulární dodavatelský řetězec, aby i dodavatelé recyklovali, jako příklady ukázal třeba rohožku z pet lahví, vázy ze zbytků skla nebo prostírání z plevele, který ucpává vodní toky.
Třetím pilířem je pak zapojení samotných zákazníků, kteří jsou ochotní si nábytek pronajímat, kupovat použitý nábytek a recyklovat. „Máme v prodejnách koutek se zlevněným zbožím – Druhý život nábytku, kde nábytek obvykle vydrží jen 1,5 dne, než se prodá. Lidé se nedojí kupovat použité zboží,“ popisuje zájem zákazníků Víšek.
Ikea také například testuje ve spolupráci s biopekárnou Zemanka výrobu sušenek z kávové sedliny z kávovarů v restauracích Ikea. „Kolegové nepoznali rozdíl mezi klasickou kávovou sušenkou a sušenkou z odpadu,“ říká Víšek.
To, že téma udržitelnosti a snahy dělat dobro ve společnosti sílí, potvrdil i Jaroslav Malina, Chief Digital Officer z agentury McCann Prague. „Je ale třeba, aby se tyto hodnoty součástí staly firmy a byly v jádru všeho, co firma dělá,“ dodává. Celých 70 % lidí v ČR pak podle něj říká, že je pro ně důležité, jak značky ve stávající situaci pomáhají, nicméně je zároveň důležité, umět o té pomoci informovat i zákazníky.
Agentura si dělala rozsáhlý výzkum na evropské a světové úrovni a podle něj je polovina lidí přesvědčena, že pandemie změní svět, přičemž 62 % lidí tvrdí, že v návaznosti na pandemii změní své chování. „Během těch 90 dní jsme se posunuli ve vývoji o 10 let kupředu, změnil se způsob nakupování a řada dalších věcí, třeba hypotéky se začaly uzavírat online,“ říká Jaroslav Malina. Podle něj se jsou nyní lidé ochotní zkoušet nové věci, což vidí jako šanci pro malé a nové značky. Proto není dobré v této době seškrtávat marketingový rozpočet, ale naopak přidat a být slyšet, pro ostatní značky pak bude těžké vás po krizi dohnat.
-zue-
# Lidl # Ikea # ekologie # Ipsos # Procter & Gamble # udržitelnost # společensky odpovědná značka
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.