Autor textu MediaGuru
S opětovným zpřísněním opatření proti šíření onemocnění
covid-19 tráví lidé více času před televizními obrazovkami.
S opětovným zpřísněním opatření proti šíření onemocnění covid-19 tráví lidé opět více času před televizními obrazovkami. V období od 14. do 27. 10. vzrostla televizní sledovanost meziročně o 21 %. Nárůst je patrný u všech věkových skupin, přičemž nejvýraznější je u mladších diváků ve věku 4–24 let. Zvyšuje se rovněž zájem o tematické televizní stanice. Na základě dat ATO-Nielsen Admosphere to uvedla společnost Atmedia.
Televizi si denně zapne v průměru 74 % televizních diváků, kteří jejím sledováním tráví denně 4 hodiny a 7 minut. Ve stejném období v minulém roce byl přitom průměrný čas strávený před televizními obrazovkami 3 hodiny a 24 minut. „Nárůst sledovanosti je tedy obdobný, jako jsme zaznamenali během jarního lockdownu,” uvádí Pavel Müller, Head of Research & Marketing v Atmedia.
Přestože televizní sledovanost roste napříč všemi věkovými skupinami, nejvýraznější je u mladších diváků. V souvislosti s uzavřením škol tráví nejmladší věkové skupiny více času doma, což se projevuje výrazným nárůstem času, který stráví právě sledováním televize. Za poslední dva týdny tak vzrostla televizní sledovanost u dětí ve věku 4–14 let o 29 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. U mladých diváků ve věku 15–24 let dosahuje meziroční nárůst také 29 % a u ostatních věkových skupin diváků se pohybuje v rozmezí od 18 % do 23 %.
Průměrný čas sledovanosti televize za celý měsíc říjen 2020 pak představoval 4 hodiny a 18 minut denně, což bylo zhruba o 37 minut víc než v loňském říjnu. Jak ukazuje graf níže, lidé v letošním roce tráví před obrazovkou víc času téměř v každém letošním měsíci. Platí to především od března do října, kdy v každém z těchto měsíců byl průměrný čas vyšší než ve stejných měsících loňského roku. Vyšší rozdíly jsou pak zřetelné na jaře (březen, duben) a na podzim (říjen), kdy byl průměrný čas sledování výrazněji vyšší než v loňských stejných měsících. Souvisí to s nástupy první a druhé vlny pandemie covid-19.
Televizní diváci tráví více času sledováním nejen zpravodajství, výrazný nárůst sledovanosti vykazují také tematické televizní stanice se zaměřením na filmy, seriály nebo dokumenty. Například televizní sledovanost dokumentárních tematických stanic CS History, CS Mystery, Discovery Channel, National Geographic a Spektrum vzrostla v porovnání s posledními dvěma týdny před vyhlášením nouzového stavu společně o 16 %. U mladších diváků ve věku 15–24 let byl nárůst dokonce téměř šestinásobný.
Podobný nárůst zájmu zaznamenaly i filmové a seriálové stanice, mezi něž patří AMC, AXN, CS Film, FilmBox, Film+ nebo Joj Cinema. Jejich sledovanost vzrostla o 25 %. S uzavřením škol se výrazně zvýšila také sledovanost dětských tematických kanálů. Cartoon Network, Disney Channel nebo Minimax, které mohou diváci najít v nabídce operátorů placené televize, společně zvýšily svou sledovanost v porovnání s posledními dvěma týdny před vyhlášením nouzového stavu o 33 % u dětí ve věku 4–14 let, uvedla Atmedia.
-mav-
# sledovanost # TV # ATS # Atmedia # kroonavirus
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.