Autor textu MediaGuru
Čeští diváci strávili loni před obrazovkou každý denv průměru
3 hodiny a 25 minut. Bylo to téměř stejně jako před nástupem pandemie
covid-19.
Průměrná denní doba televizní sledovanosti (ATS) se v roce 2022 vrátila v Česku na úroveň z doby před pandemií covid-19. Ukazuje to srovnání zastupitelství Atmedia, které na českém trhu vychází z dat ATO-Nielsen Admosphere a které zároveň porovnalo vývoj sledovanosti ve čtyřech zemích regionu střední Evropy. V době pandemie (v letech 2020-201) byla televizní sledovanost nadprůměrně vysoká. Slovensko loni zaznamenalo podobný vývoj jako Česko. V Maďarsku se ale sledovanost i nadále drží na vyšší hranici, a naopak v Polsku klesla pod čísla z roku 2019.
„Televizní sledovanost nejen v České republice vzrostla v letech 2020 a 2021 na rekordní hodnoty. Důvodem byla samozřejmě celosvětová pandemie covid-19 a s ní spojená opatření proti jejímu šíření. Sledování televize bylo jednou z nejčastějších aktivit, kterou lidé trávili doma čas,“ popisuje Pavel Müller, Head of Research & Marketing ve společnosti Atmedia. Vývoj do
Podle něj se rok 2022 z pohledu televizní sledovanosti vrátil do normálu, když lidé věnovali sledování televize podobné množství času jako v letech před pandemií. Čeští diváci starší čtyř let trávili v loňském roce před televizními obrazovkami v průměru 3 hodiny a 25 minut denně, což je jen o jednu minutu méně než v roce 2019. V dospělé cílové skupině 15+ byla televizní sledovanost v průměru 3 hodiny a 44 minut denně, což je naopak o dvě minuty více než v roce 2019. Televizi si v loňském roce zapnulo denně v průměru 68 % českých televizních diváků, tedy 6,5 milionu lidí.
„Televizní sledovanost se v roce 2022 vrátila na své průměrné hodnoty z let 2010 až 2019. Loňský rok také potvrdil, že je televizní sledovanost v Česku dlouhodobě stabilní a v posledních deseti letech mírně roste. Televizní diváci starší patnácti let trávili v loňském roce sledováním televize v průměru o 12 minut denně více v porovnání s rokem 2012,“ dodává Müller a zároveň upozorňuje, že u mladších cílových skupin diváků je trend opačný.
V Maďarsku se televizní sledovanost drží již tři roky na téměř 5 hodinách denně
V porovnání s okolními státy tzv. visegrádské čtyřky je televizní sledovanost v Česku dlouhodobě nejnižší. Slovenští, polští i maďarští diváci tráví před televizními obrazovkami více než čtyři hodiny denně. Například v Maďarsku, které patří k zemím s vůbec nejvyšší televizní sledovaností nejen v regionu střední Evropy, strávili lidé v loňském roce sledováním televize stejné množství času jako v letech 2020 a 2021, které přitom byly poznamenány celosvětovou pandemií covid-19. Tři roky za sebou tak maďarští diváci starší čtyř let sledovali televizi v průměru 4 hodiny a 55 minut denně, což bylo o 16 minut více než v roce 2019.
Naopak na Slovensku se podobně jako v České republice vrátily hodnoty minulého roku na obdobnou úroveň jako před pandemií z roku 2019. Slovenští diváci trávili sledováním televize v průměru 4 hodiny a 6 minut denně, což bylo o čtyři minuty více než v roce 2019. V Polsku došlo k opačnému trendu. Televizní sledovanost zde klesla pod hodnoty z roku 2019 – konkrétně na 4 hodiny denně, tedy o 18 minut méně než v roce 2019.
Rok 2022 potvrdil dlouhodobý trend poklesu televizní sledovanosti u mladších cílových skupin diváků. Například čeští diváci ve věku 15–24 let trávili v loňském roce sledováním televize v průměru 51 minut denně, což bylo o 9 minut méně než v roce 2019. „Televizní sledovanost u mladších věkových skupin diváků v posledních letech klesá, na druhou stranu čas, který tráví sledováním televize, rozhodně není zanedbatelný. Například diváci ve věku 25–34 let sledují televizi v průměru přes 2 hodiny denně,“ upozorňuje Pavel Müller a dodává, že ještě více času tráví před televizními obrazovkami diváci z této kategorie, kteří mají děti. V loňském roce to bylo konkrétně v průměru 2 hodiny a 23 minut denně.
Podobné je to také v okolních státech. Příkladem může být Polsko, kde televizní sledovanost u diváků ve věku 15–24 let klesla stejně jako v České republice pod 1 hodinu denně. Výjimku opět tvoří Maďarsko, kde televizi v loňském roce sledovali v porovnání s rokem 2019 více nejen starší věkové skupiny diváků, ale také například diváci ve věku 15–24 let.
-mav-
# sledovanost # TV # ATS # Atmedia # Visegrad
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.