Televizní počasí zlepšují technologické inovace i zkušenosti

Úspěšnost televizních pořadů o počasí je spojena s technologickými inovacemi v oboru a také se zkušenostmi meteorologů, kteří pořady připravují. Přestože si to diváci ani nemusí uvědomovat, každá televize pracuje s rozličnými vstupními zdroji a data zpracovává vlastními postupy.

„Na Nově si počítáme vlastní numerický model, který pracuje s rozlišením 2x2 km a na něm stojí veškerá předpověď. Model pracuje s meteorologickými prvky, které potřebujeme, a díky tomu dokážeme vývoj předvídat hodinu po hodině na několik dní dopředu,“ popisuje v rozhovoru pro MediaGuru.cz meteoroložka Dagmar Honsová, jejíž firma předpovědi TV Nova dodává a relaci Počasí také moderuje. Numerický model firma vyvíjela posledních dvacet let a je zdrojem veškerých předpovědí, které TV Nova ve svém vysílání využívá. „Je velmi důležité, že s tímto modelem můžeme pracovat, protože si můžeme za předpověďmi stát,“ říká.

Globální modely, které by bylo také možné využívat, mají podle Dagmar Honsové rozlišení větší a neznají reliéf České republiky. „Každá evropská země má svůj numerický model. Nejznámější je český Aladin nebo se počítá i Medard, ale chtěli jsme se zaštítit naším modelem,“ vysvětluje dále. „Do rozhraní, ve kterém meteorologické předpovědi počítáme, se pak mohou dostat další lidé na TV Nova, a tím předpovědi rychle připravit v grafické podobě. Můžeme tak velmi promptně přidávat patřičné ikony nebo ukazovat pravděpodobnost množství srážek nebo dalších prvků,“ přibližuje. Od ostatních předpovědí v Česku se také ty na TV Nova liší tím, že neuvádějí teplotu ovzduší ve dvou metrech nad zemí v zastíněné meteorologické stanici, jak je to obvyklé, ale uvádějí pocitovou teplotu, tedy přepočítanou podle vlivů, které ji mohou ovlivnit jako např. vítr nebo vlhkost vzduchu.

První předpověď počasí zařazuje Nova do svého ranního pořadu Snídaně s Novou. Dále se objevují živé relace v poledne, odpoledne (17:00) a večer (20:20). Numerický model je naprogramován tak, aby se přepočítával čtyřikrát za den a předpovědi byly co nejaktuálnější. „Stoprocentní úspěšnosti dosáhnout nelze. Numerický model má v sobě mnoho matematických rovnic, které se mohou upravovat i na základě nadmořské výšky, protože ta podle našich zjištění hraje v Česku hlavní roli. Pracuje s nejčerstvějšími daty z meteorologických stanic, ale pokud se odpoledne v atmosféře něco stane, a model počítá s daty, která obdržel v 10:00 dopoledne, tak s tím už není možné nic udělat,“ popisuje Dagmar Honsová. Proto je třeba počítat s určitou odchylkou a prezentovaný výhled brát jako předpověď. „Víme dobře, co se děje na zemi. Díky balonové sondě víme i to, co se děje do 5-6 km nad zemí, ale co se děje v 6 až 12 km nad zemí, tak těch dat máme méně,“ upřesňuje.

Dopočítávání přesnosti předpovědi neboli determinace je pro další předpovědi klíčová. Na jeden den dopředu je úspěšnost předpovědi na 95 %, ale záleží také na tom, jaké jsou meteorologické prvky a roční období. Například v dubnu bývá úspěšnost předpovědí nižší, protože ve vyšších vrstvách atmosféry se situace rychle mění a počasí je méně stabilní.

Poslední dobou se na Nově stále častěji zařazuje tzv. nowcastingová předpověď počasí, což je předpověď na několik málo desítek minut dopředu. „Dřív se předpovědi počasí předtáčely, teď se ale vysílají živě. Můžeme si je tak dovolit měnit jen několik minut před vysíláním. Nowcastingové předpovědi počasí lidi v Česku moc neznali, ale i díky Lovcům bouřek, meteorologické amatérské skupině, mají velký úspěch,“ popisuje. Jejich úspěšnost může do budoucna zvýšit i nový satelit na oběžné dráze, který v současnosti aktualizuje situaci každých 15 minut, v následujících měsících by to mělo být jen deset minut a výhledově v dalších letech v intervalu 2,5 minut.

První představu o tom, jak bude znít ranní předpověď počasí, získává Dagmar Honsová brzy ráno ve 4:00, kdy začíná monitorovat jednotlivé meteorologické prvky. Do 9:00 už zná obrysy předpovědi pro aktuální den. Na základě toho se připraví grafika a začne se utvářet konkrétní podoba relace. Ta se přitom může pokaždé lišit. „Například 24hodinové modely nepoužíváme každý den, není pro to prostor, ale využíváme ji v případech, kdy se předpověď může zdát hůře uvěřitelná. Proto ukázku vývoje hodinu po hodině zařadím, aby mi diváci věřili,“ říká. Celou předpověď si tak tým sestavuje sám. „V rámci krátkého času musíme divákům přinést přínosnou a meteorologicky správnou předpověď tak, aby je bavila. To je strašně náročné. Kdybych neviděla všechny výstupy modelů a prvků, tak se před kameru nikdy nepostavím, protože bych nevěděla, co říct. Dopředu se to nemůžu naučit, musím interpretovat to, co jsem zpětně viděla,“ popisuje.

Relace Počasí se pravidelně řadí k nejsledovanějším pořadům v televizním vysílání. Nejsledovanější je večerní relace, jejíž sledovanost na TV Nova překračuje hranici jednoho milionu diváků starších 15 let.

-mav-