Autor textu MediaGuru
Programy na odfiltrování on-line reklamy používá třetina internetových
uživatelů, trend má dál sílit.
Obliba programů na blokování reklamy se dál zvyšuje, varuje analýza společnosti Adobe a dublinského start-upu PageFair, který se snaží přijít na způsob, jak těmto praktikám vzdorovat. Ušlý zisk způsobený užíváním programů typu AdBlock pro letošní rok globálně vyčíslil na necelých 22 miliard dolarů. Programy na blokování reklam využívá třetina uživatelů internetu. Jenom v Evropě jejich počet meziročně vzrostl o 35 procent a blíží se 77 milionům.
Zpráva nabízí i o něco bližší náhled na statistiky jednotlivých zemí. V Evropě podle nich ve filtrování marketingových sdělení vedou Poláci a obyvatelé Řecka, více než třetina z nich užívá software, který to umožňuje. Naopak mezi "nejpoctivější" státy patří Slovensko, kde se tak činí necelá desetina uživatelů sítě. Těsně za ním následuje Francie a Česká republika.
Prakticky "nezasaženy" ovšem zatím v zůstávají mobilní platformy, které se na internetovém provozu podílejí z 38 procent, na blokování reklam ale z pouhých necelých dvou procent. I tato skutečnost se nicméně může změnit. Nejpopulárnější nástroj k filtraci marketingových sdělení, AdBlock od německé společnosti Eeyo, se totiž má výrazněji rozšířit i na tato zařízení. Autoři zprávy odkazují na budoucí nástup operačního systému verze iOS9 od Applu, jehož uživatelé si příslušné aplikace budou moci snadno nainstalovat z App Store.
Jejich motivací je ale kromě "čistějšího" prohlížení webu bez reklam také starost o soukromí. Iniciativa Do Not Track, které je AdBlock součástí, totiž varuje před sbíráním informací o uživatelově chování na webu pro marketingové účely. Nabízí proto vlastní nástroje, které mají zajistit v tomto ohledu bezpečnější prohlížení internetu, současně tím ale narušují samotné základy on-line reklamy využívající cookies a cílení.
"Nejraději bychom neblokovali vůbec žádné reklamy," uvedl pro WSJ Casey Oppenheim, spoluzakladatel softwarové společnosti Disconnect blokující cookies. I ta je součástí iniciativy Do Not Track. "Příjem z reklamy je pro mnoho internetových společností a vydavatelů klíčový, jenže uživatelé mají právo vyvarovat se neviditelného sledování. Reklama přece nemusí zákonitě narušovat jejich soukromí a bezpečnost."
Výše zmíněná studie dopadů jejího blokování na celý průmysl má zájem na tom vyčíslit ztráty škody jako co největší. Firma PageFair se specializuje na pomoc zadavatelům ve věci měření ztrát a vyhodncování počtu uživatelů vybavených například AdBlockem. Vyvíjí i způsoby, jak jej obejít. Jenže autoři analýzy do ní zahrnuli i průzkum toho, co by lidi na používání AdBlocku lákalo nejvíc. Ukázalo se, že pro podstatnou část uživatelů by hlavní motivací k používaní tohoto softwaru byla ani ne tak rozmazlenost, ale obava o své soukromí.
Polovina oslovených uživatelů internetu, kteří AdBlock ani podobný software nepoužívají, uvedla, že by je právě narůstající obava o zneužití osobních dat ke změně postoje donutila. Teprve o něco méně respondentů by se tak rozhodlo poté, až by bylo množství reklam nesnesitelné. Je tedy i v zájmu reklamního odvětví, aby dokázalo jejich obavy zmínit, ať už vysvětlováním povahy nebezpečí, které jim (ne)hrozí nebo úpravou svých obchodních modelů a algoritmů, jakkoliv výsledky průzkumu mohla ovlivnit i nabídka možností – hrozba zneužití osobních údajů vypadá v nabídce důvodů k používání AdBlocku "nejsilněji." Zástupci iniciativy Do Not Track, která se snaží poukazovat na oprávněnost těchto obav ze shromažďování dat pro účely reklamy, zároveň deklarují ochotu k částečnému kompromisu. "Doufáme, že náš DNT standard nejen dostatečně ochrání osobní údaje uživatelů, ale navíc k tomu namotivuje i firmy. To by mohla být cesta, jak může vedle sebe fungovat jak reklama, tak ochrana soukromí," dodal pro ThreatPost Oppenheimer. Podle WSJ se dokonce koalice subjektů v DNT zavázala pozastavit blokování reklamy na stránkách těch vydavatelů, kteří zásady "nesledování" dodržují.
Zdroj dat: PageFair, Adobe: The cost of adblocking
-jav-
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.