Autor textu MediaGuru
S rozšířením Facebooku se uživatelé mohou obtížněji obklopit
výhradně názory, s nimiž souzní.
Autoři studie uveřejněné časopisem Science zkusili otestovat „tloušťku“ názorové bubliny, do které se každý uživatel Facebooku dobrovolně uzavírá už jen z podstaty volby přátel a inklinace k politickému smýšlení. Pomocí analýzy sdílených novinek mezi více než deseti miliony uživateli Facebooku v USA, kteří explicitně dali najevo svou politickou orientaci, zjistili, že v průměru přibližně čtvrtina jejich přátel jsou smýšlení opačného, stejně jako necelá třetina novinek zobrazovaných ve výpisu zpráv na hlavní straně Facebooku.
Vzrůstající význam Facebooku a sociálních sítí obecně provázejí dva odlišné náhledy na to, jakým „oknem do světa“ ve skutečnosti jejich uživatelé hledí. Jeden úhel pohledu zdůrazňuje emancipační potenciál volného sdílení informací po síti, které nevyžaduje autoritu spravující kompletní tok informací – jednoduše kdokoliv může získat masivní podporu pro cokoliv. Z konzumentů obsahu se stávají zároveň jeho tvůrci.
Druhý pohled argumentuje narcistickou inklinací každého jedince posilovat takové vidění světa, které nejlépe odpovídá jeho vlastní představě sebe sama. Studie chtěla ověřit, do jaké míry jsou obavy z uzavíraní se do názorového ghetta opodstatněné. Zároveň vychází z toho, že pro tvorbu a vyjadřování názorů nejen na politické dění hrají významnou úlohu zpravodajská média. Již dříve jsme uvedli, že konzumace zpravodajství patří mezi stále nevyhnutelnější zážitek uživatelů sítí.

Názorově explicitní jedinci mají také svá oblíbená média, která vyhovují jejich pohledu na svět. Autoři výzkumu provedli základní světonázorové dělení na konzervativce a liberály (v našem kontextu by bylo výstižnější označení levice). Zatímco prvně jmenovaná skupina nejčastěji využívá jako zdroj zpráv televizní stanici Fox, její liberální protipól inklinuje ke sdílení článků ze serveru The Huffington Post. To neznamená, že na Facebooku nedochází k mísení zpráv z těchto zdrojů.
Čtvrtina zpravodajského obsahu, který lidé v kontaktech liberálů sdílejí, nese opačné názorové zařazení. V případě přátel konzervativců je dokonce o desetinu vyšší. V průměru si uživatelé rozklikávají sedm procent zpravodajského obsahu dostupného na hlavní stránce Facebooku.
Podle autorů toto názorové mísení souvisí s všeobecnou rozšířeností Facebooku. Tím, jak do virtuálního přátelství vstupují nejen přátelé v běžném slova smyslu, ale také například rodina, kolegové z práce či další známí, vytvoření dokonale izolované názorové bubliny se stává obtížnější. Masová média, jejichž obsah uživatelé sdílejí, tak navíc nadále plní kulturální úlohu ohniště, kolem kterého se nakonec pravidelně schází lidské společenství.
Výsledky studie mírně překvapily i dřívější kritiky vlivu sociálních médií na tvorbu názorů. „Efekt názorové bubliny stále existuje a je významný, ale ne natolik, jak bych čekal,“ uvedl pro The New York Times Eli Pariser, nynější šéf projektu Upworthy.com zaměřeného na tvorbu virálního obsahu.
Před efektem bubliny varoval v knize s názvem The Filter Bubble: What the Internet Is Hiding from You a také ve vystoupení v rámci cyklu přednášek TED. Na příkladu personalizace vyhledávavacích algoritmů Googlu i způsobu fungování Facebooku tvrdí, že v porovnání se „starými“ médii (noviny, televize) sice zmizela autorita editora, který rozhoduje o výběru zpráv – to ale podle Parisera neznamená, že nám určité informace nemohou zůstat více či méně záměrně skryté.
-jav-
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.