Autor textu MediaGuru
Tématu stříbrné generace, tedy generaci lidí starších 50 let a jejich
vhodnosti pro marketingovou komunikaci, se věnuje závěrečný díl
expertního hovoru Atmedia Talks s Wojciechem Kowalczykem z polské TVP.
Jak oslovit generaci Z? Víte, jak na generaci alfa? A čím zaujmout mileniály? Influencer marketing, TikTok, interakce, rady, tipy, zásady – článků s tipy, jak oslovit mladší generace, je nespočet. Těch, které se věnují komunikaci se zákazníky nad padesát let, je však podstatně méně.
Marketéři často starší generaci zákazníků opomíjejí, a to především proto, že obvykle jsou v mladším věku, mají vyšší vzdělání, žijí ve větších městech, sledují nové trendy, využívají sociální sítě, sledují videa na vyžádání. Jsou tak vzdáleni tomu, jak žijí jejich starší sousedé, a své zkušenosti, mediální i nákupní chování pak mohou zrcadlit do svých marketingových plánů a reklamních kampaní. „Marketéři jsou z Marsu, zákazníci z New Yersey,“ řekl marketingový specialista Bob Hoffman.
O tom, proč je generace padesátníků a šedesátníků pro řadu marketérů neviditelná, jsem v rámci Atmedia insight: expert talks hovořila s W. Kowalczykem z polské televizní skupiny TVP, který se tímto tématem dlouhodobě zabývá (viz níže). O tom, jak komunikovat s tzv. stříbrnou generací, tedy s generací starších zákazníků, dokonce napsal první odbornou knihu v Polsku.
Jak se konkrétně projevuje skutečnost, že jsou starší věkové skupiny zákazníků polskými marketéry často přehlíženy? Jedním z příkladů je prodej televizní reklamy. Na rozdíl od českého televizního trhu, kde většina televizních skupin prodává televizní reklamu na cílovou skupinu 15–69 let, většina polských televizních skupin má cílovou skupinu ohraničenou na 16–49 let. Jako by lidé nad padesát let nekupovali zboží, nezajímali se o nové produkty, necestovali a neutráceli. Zkrátka jako by nebyli pro zadavatele televizní reklamy zajímavou a perspektivní cílovou skupinou zákazníků.
Tento marketingový přístup k tzv. stříbrné generaci se v polském prostředí projevuje i dalšími způsoby, například vyobrazováním starších zákazníků v reklamních spotech. Výrazná většina spotů, ve kterých vystupují lidé, totiž ukazuje divákům pouze mladší ženy nebo muže. Zástupci starší generace se objevují jen v jedné pětině z celkového počtu, navíc když už se v nich objevují, často jsou spojováni s výraznými stereotypy. Starší lidé jsou často vyobrazeni jako nemocní a neschopní pohybu, a potřebují tedy léky a lékařskou péči. Jako by dnešní padesátníci a šedesátníci nežili aktivním stylem, nesportovali, nechodili do divadel, nezajímali se o módu.
Podobná data z českého prostředí bohužel nemám k dispozici, ale už zmíněná odlišná cílová skupina pro prodej televizní reklamy ukazuje, že situace u nás je přece jen lepší než u našich polských sousedů. To ovšem neznamená, že je rozdíl zcela jiný. Komunikační agentura Ogilvy v roce 2019 ve svém průzkumu přišla se zjištěním, že pouze 6 % firem alokuje aspoň část svého marketingového rozpočtu na komunikaci se zákazníky nad padesát let. Vzhledem k velikosti cílové skupiny padesátníků a šedesátníků je to poměrně šokující zjištění.
Rozumím úsilí marketérů oslovit a zaujmout mladší cílové skupiny zákazníků. Chtějí jim nabídnout služby a produkty v útlém věku, a budovat tak povědomí o značce a vytvořit silnou mentální dostupnost. Z dnešních náctiletých budou za pár let zákazníci v produktivním věku, kteří budou nakupovat produkty, cestovat, investovat. Znamená to však, že by z těchto důvodů měla být pro marketéry tzv. stříbrná generace neviditelná? Nikoliv. Právě naopak.
Proč? Základním argumentem je demografický vývoj. V České republice žije 2,7 milionů lidí ve věku 50–69 let. To je téměř 30 % české populace do 69 let. Jinými slovy řečeno, marketéři mají možnost oslovit téměř tři miliony spotřebitelů z perspektivní cílové skupiny zákazníků. V dalších letech navíc jejich počet bude neustále růst s tím, jak stárne populace napříč Evropou, Českou republiku nevyjímaje.
Padesátníci a šedesátníci patří k tzv. empty nesters. Jejich děti se již dávno osamostatnily, žijí tak v domácnosti sami. I z tohoto důvodu jim zbývá více peněz na utrácení. Kupují si nové automobily, utrácejí za kvalitní produkty a služby, mají čas na cestování, provozují sporty, učí se nové věci. Často mají dobré příjmy, své hypotéky již splatili a nemají půjčky. Navíc rádi investují nejen do sebe, ale také do svých dětí a vnoučat. Samozřejmě je i tzv. stříbrná generace podobně diverzifikovaná jako jiné generace spotřebitelů. Ale pro celou řadu padesátníků a šedesátníků platí výše popsané.
Stříbrná generace si pozornost marketérů zaslouží. Vzhledem k vývoji v dalších letech jde o cílovou skupinu budoucnosti.
Poslední část rozhovoru s Wojciechem Kowalczykem, zástupcem ředitele pro prodej reklamy v marketingovém oddělení veřejnoprávní televize TVP, se věnuje tzv. „silver generation“, tedy generaci lidí nad padesát let. Wojciech Kowalczyk upozorňuje, že je tato cílová skupina zákazníků často přehlížena zadavateli reklamy, mediálními nebo reklamními agenturami, přestože jde o významnou skupinu zákazníků s vysokou kupní silou.
Tento přístup k „silver generation“ se projevuje také tím, že téměř všechny televizní skupiny na polském trhu prodávají reklamu na cílovou skupinu 16–49 let. Jedinou výjimkou je veřejnoprávní TVP, která věkový limit zvýšila na padesát devět let. Wojciech Kowalczyk přiznává, že by i tuto věkovou hranici rád zvýšil a prodával televizní reklamu na cílovou skupinu 16–69 let nebo obecně 16+.
Proč je tato cílová skupina zákazníků důležitá a jak s ní komunikovat, vysvětlil společně s kolektivem autorů v knize „Marketing stříbrné generace“ (Marketing generacji silver). Po jejím vydání začalo toto téma na polském trhu rezonovat a Wojciech Kowalczyk v poslední době vnímá pozitivní posun v komunikaci s lidmi nad padesát let. Jako příklad uvádí proměnu marketingové komunikace jedné cestovní agentury. Zatímco dříve byla v jejich reklamách zastoupena jen mladá rodina s dětmi, dnes mohou diváci v televizních spotech vidět také starší dámu. Dalším příkladem je nová mediální agentura Silver Agency, která vznikla letos a specializuje se pouze na cílovou skupinu lidí nad padesát let.
Celý rozhovor s W. Kowalczykem si můžete prohlédnout ve video záznamu níže.
-mav-
# TV # reklama # Atmedia # cílová skupina # TVP # Wojciech Kowalczyk # silver generation # 50+
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.