Autor textu MediaGuru
Streamovací služby začaly koketovat s lineárním vysíláním.
Zní to jako rána z čistého nebe, ale je to tak. Streamovací služby začaly koketovat s lineárním vysíláním. Téměř co týden se objeví nějaká zajímavá statistika, kolik miliónů předplatitelů si kde uzmula ta která služba. Mezi ně se postupně loudí zprávy o tom, že streamovací služby zřejmě vidí budoucnost v lineární televizi.
Jako první se chápe příležitosti samotný Netflix. Prostě ti všichni, co jsou unaveni neustálým hledáním a vybíráním, co si zrovna pustit, nebudou muset dělat nic. Netflix jim sám nabídne již sestavený program kontinuálního vysílání. Službu pod názvem Direct zavádí ve Francii, prozatím jen ve vybraných regionech. V prosinci by pak měla být novinka dostupná v celé zemi. Francie se může pochlubit tím, že čítá již 9 milionů předplatných Netflixu. Nic naplat, že má celosvětově na dosah již 200 milionů předplatných celosvětově, ve Franci musí začít o diváky bojovat, aby si svoji výsostnou pozici udržel. Před měsícem byla na tamním trhu uvedena konkurenční služba Salto. Jde o joint-venture populárních domácích stanic France Télévisions, TF1 a M6.
Gigant televizní zábavy není s klasickou TV v programu úplně sám. Aktuálně se do lineárního vysílání pouští i streamovací služba DAZN. Ta v Německu dokonce rozjíždí rovnou dva kanály, a to sportovní. A nebojí se ambiciózních plánů. Ve vysílání se zamření na prémiové soutěže jako je například německá Bundesliga nebo evropská Liga mistrů UEFA. Jak to tak vypadá, toto začínají být pomyslné první jarní vlaštovky.
Můj soukromý tip? Již dříve jsem upozorňovala, že budoucnost televize bude ve znamení symbiózy streamovacích služeb a klasické lineární televize. Pokud však například Netflix již takto překvapivě rychle naskočí na přímé vysílání, nedivila bych se, kdyby dříve či později sám nějakou klasickou TV stanici pohltil, případně ji přímo začlenil do své nabídky.
Možnosti expanze totiž nejsou neomezené. Pandemie sice nechala miliardy lidí doma a zvýšila tím popularitu televize, respektive urychlila růst streamovacích služeb. Jenže zároveň stanovila nové překážky. Natáčení nových pořadů je pozadu a bez nich nebude přibývat předplatitelů, proto je třeba hledat nové možnosti a řešení, jak diváky nalákat. A nejjednodušším způsobem by mohla být prostě „klasická televize“.
# TV # Netflix # VOD # stream # Erika Luzsicza # lienární TV
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.