Autor textu MediaGuru
Streamovací služby sjednocují milióny diváků u televize, a to napříč
kulturami i různými jazyky, píše Erika Luzsicza.
Co mají společného seriály Dámský Gambit, Hra o Trůny, Lupin, Koruna nebo Příběh služebnice? Streamovacím službám se povedlo takřka nemožné. Během několik dnů či týdnů sjednotily milióny diváků u televize, a to napříč kulturami i různými jazyky. To, co se daří televizi, se v rámci kultury nepodařilo zatím nikomu. V minulosti byly tyto momenty, kdy se Britové, Češi, Francouzi nebo Řekové dívali na stejnou věc a ve stejný moment, ojedinělé. Především šlo o sportovní přenosy či pěveckou soutěž Eurovize, obojí ze své podstaty sjednocuje národy. Tyto okamžiky byly řídké až do nástupu streamovacích služeb. Ty podobné fenomény chrlí téměř každý měsíc.
Naposledy rekordy sledovanosti bořil Dámský Gambit, který si pustilo přes 62 milionů domácností během prvních 28 dní a tudíž se stal nejsledovanější hranou minisérií. Původní seriál streamovacího gigantu Netflix se stal číslem jedna na této platformě v 63 zemích světa a to od Izraele, přes Jižní Afriku až po Argentinu. Žebříček TOP 10 pak atakoval dokonce v téměř stovce zemí světa.
Klíčem tohoto úspěchu není jen atraktivní podívaná v podobě zasazení děje do stylových 50. a 60. let, rozpočet, nebo do té doby nepříliš známá herečka Anya Taylor-Joy, která za svůj výkon dostala nakonec i Zlatý glóbus, ale fakt, že se investovalo především do dabingu a titulků. Tam, kde v minulosti národní televize sázely pouze na jistotu, protože nakupovaly již osvědčené hity, tam streamovací služby aktuálně hrají prim. Nové seriály a pořady uvádí jednotně napříč Evropou a vlastně i kontinenty s dabingem adaptovaným na jednotlivé země a teritoria. Díky tomu mohou prorazit i nenápadné, nebo nepříliš ambiciózní náměty. Příkladem může být loňský hit Tiger King. Obskurní podívaná mezi mentální i finančně slabé jedince, kteří si ujíždí na chování šelem, se stala nečekaným hitem. Seriál využívající prvky dokumentu na hranici freak show přitáhl k obrazovkám během jednoho měsíce přes 64 milionů diváků.
Díky dabingu se do mainstreamu mají šanci dostat i produkce z malých zemí, potažmo minoritních jazyků. Naposledy se to podařilo Francouzům s Lupinem. Otázkou je, jestli by takový potenciál mohli naplnit i Češi. Do tuzemska jezdí natáčet produkce z celého svět. Našel by se tu taky ambiciózní projekt, který by díky Netflixu uspěl i za hranicemi a třeba dokonce dobyl celý svět?
# video # seriál # VOD # SVOD # Erika Luzsicza
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.