Autor textu Lukáš Polák
Zdá se, že možnost vstoupit na nové trhy se zahraniční službou nebylo
nikdy jednodušší. Zaklínadlo zvané AI zvládne i lokalizaci do češtiny.
Přináší to ale některá úskalí.
Důvodem, proč se některé zahraniční služby nakonec rozhodly v minulosti nevstoupit na český trh, bylo nejen případné držení vysílacích práv jinou společností, ale leckdy také obtížná jazyková lokalizace. Ta se ale nyní zdá být snadnější než kdykoliv předtím.
Umožnit snazší etablování na daném trhu by měla AI, umělá inteligence. Současná podoba a výstupy však působí často „uměle“ a nepřirozeně. Syntetický hlas sice může mít bezproblémovou češtinu, jenže pro diváka navozuje dojem únavy – strojového čtení bez jakýchkoliv emocí. Může vzniknout pak podobné faux pas, jako když několik let nazpět četl český komentář na stanici Travelxp hlas ženy se silným východním přízvukem.
Ukrajinská streamovací služba Sweet.tv, která poskytuje přístup k více než 155 televizním kanálům a přes tisícovce filmů, využívá technologie umělé inteligence k dabování mezinárodních televizních kanálů do češtiny. Společnost nedávno touto formou spustila dabing 12 televizních kanálů. Využitím AI operátor, jak sám tvrdí, potvrzuje pozici technologicky vyspělé streamovací služby. S rozšiřováním lokalizovaného obsahu pomocí umělé inteligence počítá Sweet.tv i nadále.
„Naším cílem je poskytovat uživatelům nejmodernější technologie. Využití umělé inteligence pro lokalizaci nám pomáhá vytvářet kvalitní obsah rychleji a efektivněji, což je důležitý krok v rozvoji služby nejen v Česku, ale i na mezinárodní úrovni,“ uvedla pro MediaGuru.cz Katarína Dörnerová, regionální ředitelka online platformy Sweet.tv. Podle Dörnerové nyní zástupci služby zkoumají další možnosti implementace AI, například pro vytváření personalizovaných doporučení.
Umělá inteligence hraje klíčovou roli při lokalizaci obsahu také na TV Fish, jediné rybářské streamovací platformě v Česku a na Slovensku zaměřené na kaprařinu, která se od roku 2025 postupně rozšiřuje i o další rybolovné techniky. Díky AI dokáže rychle vytvářet lokalizované titulky i kompletní české a slovenské voiceovery, což značně urychluje proces překladu. Diváci, kteří si chtějí pustit filmy například na televizi (přes Android TV aplikaci nebo streamováním přes Apple TV či Chromecast), mohou ocenit možnost poslouchat rybářské příběhy v češtině, aniž by museli sledovat titulky. Jazyky jako holandština jsou navíc pro většinu publika obtížně srozumitelné, takže AI překlady otevírají cestu k prémiovému obsahu, který by jinak zůstal mimo jejich dosah.
Služba dává divákům možnost volby mezi originálním zněním s titulky (což je stále preferencí mnoha uživatelů) a plně lokalizovaným voiceoverem vytvořeným pomocí AI. „I když AI voiceover nedokáže vždy zachytit emoce originálu na sto procent, pečlivé ruční doladění zajišťuje, že obsah si zachovává svou autentičnost a poutavost,“ argumentuje ve prospěch nasazení umělé inteligence Filip Schleif, ředitel pro kreativní strategii a zakladatel digitální agentury Gameplan. Schleif to označuje za klíčové zejména u dokumentárních a dobrodružných filmů, kde atmosféra hraje zásadní roli. Cenová úroveň předplatného TV Fish se pohybuje více méně na hladině ostatních videoték dostupných na našem trhu – měsíční přístup vyjde na částku 269 korun.
Umělá inteligence začíná hrát pro některé subjekty, které chtějí vstoupit na trh, významnou roli v oblasti dabingu, nabízející nákladově efektivní a časově úsporná řešení. AI dabing využívá technologie převodu textu na řeč označovanou zkratkou TTS, která umožňuje generovat přirozeně znějící hlasy ve velkém měřítku. Toto řešení je škálovatelné a umožňuje dabování obsahu do více jazyků, což je výhodné pro projekty, kde je rychlost a rozpočet klíčový. AI dabing je zcela logicky také rychlejší než tradiční metody, protože může vygenerovat dabovaný zvuk za zlomek času potřebného pro lidské dabéry. Zajímvou diskusi na téma AI v prostředí dabingu přinesl i loňský veletrh IBC.
AI dabing ale stále nedokáže plně nahradit emocionální hloubku a kulturní autenticitu, kterou poskytují klasičtí dabéři z masa a kostí. Jednou z cest je tedy do budoucna pravděpodobně hybridní přístup, který kombinuje efektivitu AI s lidským talentem pro projekty, kde jsou emocionální a kulturní nuance nejdůležitější. Společnosti jako je například Papercup, používají AI k dabování videí do různých jazyků, což umožňuje rychlou lokalizaci obsahu bez překročení rozpočtu. Funkci AI Voiceover už nabízejí i některé dnešní editační programy, byť zatím nemusí disponovat češtinou. Přestože AI přináší inovace, lze polemizovat nad tím, zda může plně nahradit tradiční dabingové metody.
# OTT # VOD # lokalizace # umělá inteligence # streamovací služba # AI # dabing # streamovací platforma # Sweet.tv # TV Fish # český jazyk # AI dabing
Autor textu Lukáš Polák
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.