Autor textu MediaGuru
Streamování možná narušilo televizi jako takovou, ale zapomíná se na
dělení a věk cílových skupin, upozorňuje Erika Luzsicza.
Streamování bylo před lety označováno jako disrupce na poli zábavy. Nejde přitom jen o způsob konzumace obsahu. Na jednu podstatnou věc se zapomnělo. A to na segmentaci cílových skupin podle věku. Ano, tahle měřítka užívaná v marketingu a při prodeji reklamy už na dnešní dobu nesedí a působí zastarale a neadekvátně.
Několik příkladů za všechny. Ve Velké Británii zveřejnili, jak se právě ve zmíněných věkových kategoriích mění divácké návyky. Britský regulátor Ofcom přišel s výsledky měření sledovanosti televize. Podle nich cílová skupina 15 až 24 let sleduje televizi 53 minut denně, tedy sedmkrát méně než nejstarší cílovka, tedy ta nad 65 let (ta stráví u televize v průměru 5 hodin a 50 minut denně). S palčivým titulkem to může znít skoro jako šokující informace, že mladá generace nesleduje televizi vůbec. Jenže má to malý háček. Právě tato generace televizí myslí streamovací služby.
Tamní čísla ukazují, že devět z deseti lidí mezi těmito „mladými dospělými“ sleduje streamovací služby. Nejčastěji jde o Netflix. Jestli je nějaké číslo zdrcující, tak jen a pouze to, že 9 z 10 mladistvých sleduje televizní obsah skrze stream. Takže jak je možné, že se stále dokola mluví o tom, že „mladí“ nesledujíc televizi? Obzvlášť když víme, že streamovat je možné už i lineární vysílání. A já osobně předpokládám, že ta nejmladší generace nerozlišuje, co je co, prostě si video pouští online.
A ještě jedna zajímavost z britských ostrovů, která by mohla být inspirací i tady u nás. A tím je placení za obsah. Ofcom totiž přišel s tím, že 5,2 milionu domácností si předplácí tři největší streamovací giganty najednou, tedy Netflix, Disney+ a Amazon. Ročně tak utratí v průměru 300 liber, tedy přibližně 9000 korun jen za tyto tři služby.
Zkrátka pokud dáme všechna čísla dohromady bez rozdílu zažitých kategorií, ať už věkových, nebo lineární TV vs. streamování, tak dojdeme k tomu, že doba, kterou lidé tráví před obrazovkami, se v čase zatím stále prodlužuje. Navíc věkové kritérium samo o sobě nic neznamená, důležitější a praktičtější kritérium by bylo dělení socioekonomické bez rozdílu věku.
# TV # video # VOD # Erika Luzsicza # lienární TV # Ofcom # věk # segmentace
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.