Autor textu MediaGuru
České PR týmy stále spoléhají hlavně na počet mediálních výstupů,
hloubkovou datovou analýzu ale zanedbávají, vyplynulo z výzkumu
FleishmanHillard. Agentura proto založila oddělení Data & Intelligence
pro strategickou práci s daty.
Komunikační týmy v Česku mají ambice řídit své aktivity strategicky, stále však často operují pouze s jednoduchými výstupními metrikami, jako je počet mediálních článků nebo zásah publika. Ukázal to průzkum agentury FleishmanHillard mezi 64 PR a PA specialisty napříč různými sektory, který upozorňuje na nedostatek hlubší analytické práce propojující komunikaci s obchodními cíli.
Podle výsledků průzkumu téměř 80% respondentů využívá data při strategickém plánování, ale převažují základní ukazatele jako počet mediálních výstupů (89%) a zásah (73%). Hloubková analýza trhu, cílových skupin nebo stakeholderů je zatím spíše vzácností.
„Data-driven komunikace nespočívá v počtu článků, ale v porozumění trhu, cílovým skupinám a vztahům, v nichž značka působí. Schopnost pracovat s daty na vstupu a vytěžit z nich relevantní souvislosti vytváří skutečného strategického partnera,“ vysvětluje Veronika Hlobilová, vedoucí nového oddělení Data & Intelligence ve FleishmanHillard, které vzniklo v roce 2025 právě s cílem posunout práci s daty v public relations a public affairs na vyšší úroveň.
Mezi hlavní překážky rozvoje pokročilé analytiky patří nedostatek času a kapacit (66%), absence interních odborníků (41%) a nesoulad mezi očekáváními managementu a PR týmů. Zatímco vedení požaduje „tvrdá data“ jako GRP nebo AVE, profesionálové v komunikaci chtějí sledovat dopad na reputaci, vztahy a obchodní výsledky.
Stále však roste zájem o inovace: více než polovina dotázaných si přeje lepší propojení PR metrik s byznysovými cíli a každá třetí firma již používá AI nástroje pro automatizaci a prediktivní analýzy, další třetina je v pilotních testech. To naznačuje, že obor je připravený na technologické posuny, pokud bude k dispozici správné know-how a odborná podpora.
Nově vzniklé oddělení Data & Intelligence ve FleishmanHillard pod vedením Veroniky Hlobilové se zaměřuje na komplexní zpracování dat, rešerše a analýzy, které firmám pomáhají posunout komunikaci od pouhého reportingu ke skutečně strategickému plánování a měřitelným výsledkům.
Infografiku k výzkumu si můžete prohlédnout níže.
-mav-
# výzkum # data # komunikace # PR # analýza # FleishmanHillard # strategická komunikace
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.