Autor textu MediaGuru
V komentářích na webových stránkách obsahuje až čtvrtina příspěvků
nenávistné projevy, dezinformace nebo vulgarismy, ukazují data startupu
elv.ai.
Slovenský technologický startup elv.ai, který se věnuje moderování diskusí na internetu, od začátku svého působení zkontroloval 15 milionů komentářů. Z pohledu počtu komentářů moderuje celou třetinu slovenského trhu, přičemž největšími klienty elv.ai jsou mediální domy JOJ Group, Markíza a News & Media Holding, magazín Refresher.sk, Zastoupení Evropské komise na Slovensku nebo Všeobecná zdravotná poisťovňa.
Z dat elv.ai vyplývá, že zhruba 25 % všech komentářů, které se objeví na stránkách jeho klientů, obsahuje nenávist, vulgarismy, dezinformace či spamování, případně se jedná o příspěvky z falešných účtů. Firma pomocí své technologie identifikovala pět tisíc takových účtů.
„Člověk zvládne zkontrolovat asi 300 komentářů za hodinu, to je však vzhledem k celkovému množství příspěvků nedostatečné,“ říká Jakub Šuster, CEO elv.ai. „Vyvinuli jsme proto technologii využívající umělou inteligenci, díky níž dokážeme obsáhnout tisíc komentářů za hodinu.“
Firma měsíčně zkontroluje více než milion komentářů na 50 profilech médií, nevládních organizací, firem a institucí na Slovensku a od léta 2023 i v Česku. Ke klientům na českém trhu patří Economia, Refresher.cz a několik společností produkt testuje.
„Zatím není možné, aby si AI byla stoprocentně jistá, lidská obsluha je nezbytná. Proto máme i v Česku tým místních lidí, kteří dokážou správně vyhodnotit kontext. Vyhneme se tak skrývání komentářů, které umělá inteligence mylně vyhodnotí jako toxické. Od začátku je pro nás velmi podstatné, abychom při moderování neskrývali něčí názory nebo politické přesvědčení,“ vysvětluje Gabriel Tóth, jeden ze zakladatelů elv.ai.
-mav-
# hodnocení # dezinformace # obsah # startup # komentář # elv.ai
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.