Autor textu MediaGuru
Soud: CPI dostane z prodeje částí Mladé fronty 25,8 mil. Kč
Krajský soud v Českých Budějovicích vyhověl návrhu, aby firma CPI
dostala z výtěžku prodeje částí vydavatelství 25,8 milionu Kč.
Krajský soud v Českých Budějovicích v pátek vyhověl návrhu insolvenční správkyně vydavatelství Mladá fronta, aby firma CPI dostala z výtěžku prodeje částí vydavatelství 25,8 milionu Kč. CPI je jedním ze zajištěných věřitelů. Proti vyplacení výtěžku podala námitky firma Crane Constancy Investments (CCI), ty soud odmítl. Pro vyplacení se vyjádřila i státní zástupkyně. CCI zváží odvolání.
Firmě CPI, jejímž většinovým vlastníkem je Radovan Vítek, dlužilo vydavatelství Mladá fronta 23,2 milionu Kč. Tak vysoký úvěr CPI poskytla Mladé frontě, na úrocích vznikl další dluh. CPI vlastnila jako zajištěný věřitel některé ochranné známky i internetové domény jako euro.cz nebo profit.cz. Provoz vydavatelství ukončil loni soud.
„Soudce vydá usnesení, kterým návrhu insolvenční správkyně vyhoví. Přikláním se k právní argumentaci, jak ji po dlouhou dobu v řízení uvádí insolvenční správkyně," řekl soudce Miloš Vondráček.
Peníze se podařilo získat prodejem on-line divize Mladé fronty, ochranných známek některých časopisů i tím, že insolvenční správkyně Petra Hýsková vymohla část pohledávek z obchodního styku. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. „Důležité je, že zajištěný věřitel dostane zpátky své peníze, které prokazatelně investoval," řekla ČTK Hýsková.
CCI před jednáním v insolvenčním rejstříku žádala, aby soud návrh zamítl. „Namítáme, že CPI není zajištěný věřitelem. Toto opíráme o skutečnost, že úvěrová smlouva byla uzavřená bez souhlasu věřitelského výboru. Věřitelský výbor byl podle našeho názoru jmenován podjatým soudcem. Rozhodovat o výplatě tomuto věřiteli je minimálně předčasné," řekl právník CCI Petr Houžvička. Jak řekl ČTK, firma zváží, zda se odvolá. Podle CPI byly námitky CCI nedůvodné, vyplývá z dokumentu v insolvenčním rejstříku.
Návrh Hýskové podpořila státní zástupkyně Michaela Hojdarová. Podle ní je odůvodněný, argumenty CPI označila za přiléhavé. „Odkazují na platnou judikaturu. Naproti tomu CCI neuvedl žádné konkrétní skutečnosti ani důkazy, kterými by prokazoval existenci zástavního práva k pohledávkám. Státní zastupitelství se domnívá, že je důvod, aby soud vyslovil souhlas s vydáním výtěžku," řekla Hojdarová.
Hýsková již dříve soudu také navrhla, aby jí přiznal zálohu na odměnu z výtěžku prodaného majetku 1,11 milionu korun.
Provoz vydavatelství Mladá fronta ukončil loni před Vánoci soud. Věřitelé žádají asi 400 milionů Kč. Kumulovaná ztráta Mladé fronty byla koncem loňského roku téměř 200 milionů, zaměstnancům dlužila mzdy.
V lednu se v dražbě prodala Online divize vydavatelství včetně ochranných známek tištěného časopisu Euro, koupila ji společnost Internet Info za 15,8 milionu Kč. Stejný měsíc se vydražily některé časopisy za téměř 4,2 milionu. V únoru koupila firma Albatros Media za 14 milionů knižní divizi vydavatelství.
-čtk-
# Mladá fronta # vydavatelství # soud # dluh # CPI
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.