Souček plánuje změny programu ČT, restart publicistiky nebo iVysílání pro plátce
Změny programu a profilace jednotlivých kanálů, větší důraz na
iVysílání a digitální projekty, komunikaci se státem nebo restart
zpravodajské a investigativní publicistiky zamýšlí uskutečnit nově
zvolený generální ředitel České televize Jan Souček.
Nově zvolený generální ředitel České televize Jan Souček, který se svého mandátu ujme 1. října 2023, uvedl ve svém kandidátském projektu několik strategických změn, které by chtěl v rámci svého šestiletého mandátu (2023 - 2029) uplatnit. Některé myšlenky prezentoval na středečním zasedání Rady ČT. Z jeho kandidátského projektu vybíráme několik klíčových oblastí.
Financování
Souček zmiňuje, že ČT je ve složité situaci, protože televizní poplatek se od roku 2008 nezvyšoval. Pokud se nenajde politická shoda nad redefinicí poplatníka, nad indexovaným růstem dnešního televizního poplatku, hrozí od roku 2025 zásadní omezení výroby ČT. Do debaty proto Souček navrhuje úvahu nad doplněním nového rozpočtového určení některých daní. „A to tak, aby nedocházelo k politické debatě na toto téma každý rok při projednávání státního rozpočtu. Koncept by mohl zohlednit rozložení předmětného promile výnosu např. některých spotřebních daní nebo DPH tak, aby v prvních letech účinnosti takové úpravy nedošlo ke skokovému zatížení státního rozpočtu,“ uvádí. Systém by v úvodu zohlednil reálnou hodnotu stále ještě dobíhajícího modelu poplatků s tím, že tak, jak by v horizontu několika let klesala jeho hodnota k nule, postupně by nabíhala rostoucí sazba výnosu daní určená k provozu České televize. Ve výsledku by také tento způsob financování nepotřeboval zahrnovat inflační index, neboť spolu s růstem či stagnací ekonomiky by rostl nebo stagnoval i příjem veřejnoprávní televize.
Programová struktura
Zvolený ředitel navrhuje zpřehlednit programová schémata kanálů České televize a také jejich reprofilaci. Nevýznamná část vysílaných a vyráběných pořadů je podle Součka duplicitní, triplicitní, zabírá ve schématu místo i výrobní peníze, které by mohly posloužit pro znovuobnovení formátů, které jsou pro veřejnou službu typické, neboť je komerční provozovatelé nikdy poskytovat nebudou, nebo pro otevření se špičkové zahraniční tvorbě. ČT by mohla také nabídnout programové formáty reagující na fenomén odloučených a vylidňujících se regionů.
Akviziční dramaturgie ČT by měla být podstatně odvážnější v přinášení nejnovějších trendů českému divákovi, a to včetně jejich zařazování do prime-time. Nákup vysílací licence je levnější než vlastní výroba, není zastáncem programového modelu, kdy je upřednostňován rutinní kriminální seriál z vlastní výroby před zahraniční produkcí jen kvůli obavě z letitých návyků českého diváka.
Větší pozornost chce věnovat platformě iVysílání. Důraz na tuto platformu, její další technologické zdokonalování i další významné posílení vývoje a výroby formátů určených právě pro nelineární sledování, považuje za klíčové. Znovu by rád otevřel debatu o přechodu iVysílání do režimu VOD platformy, k níž získává přístupové údaje pouze registrovaný plátce televizního poplatku.
Debata se má vést také o tom, jaké pořady umísťovat do prime-time kulturního kanálu ČT art, o budoucím směřování ČT sport – zdůvodňuje, že při nákupu vysílacích práv se ČT pohybuje na zcela otevřeném trhu a dlouhodobě přestává být schopna konkurovat komerčním subjektům. Ranní pořady (Studio 6, Dobré ráno) mají projít revizí jejich umísťování na jednotlivé kanály.
Zpravodajství a publicistika
Uznává její velmi dobré postavení v rámci evropského kontextu, ale ztrácí podle jeho názoru tah v oblasti digitální agendy. Změnit by se měla programová struktura kanálu ČT24 a ČT se bude muset ve velmi krátkém horizontu také rozhodnout, jakým dílem bude svůj zpravodajský potenciál dělit mezi klasické lineární TV vysílání, webovou platformu nebo mobilní aplikaci a sociální sítě. Souček je zastáncem pravidla: méně, je více.
Restart si zaslouží pořad Reportéři ČT, pořad Otázky Václava Moravce by mohly doplnit diskuzní formáty v některém ze všedních dnů, a to včetně platformy zaměřené cíleně na regionální problematiku. Možností je i experiment s propojením diskuze s živým fact checkingem, do něhož by mohly být zapojeny týmy několika českých univerzit.
Nevyužity zůstávají možnost mobilního žurnalismu. Po úpravě struktury ČT24 chce navázat novou koncepcí revolvingového způsobu odbavování denního zpravodajského proudu. Iniciovat cche debatu mezi třemi poskytovateli veřejné mediální služby v Česku (ČT, ČRo a ČTK) o startu společné mobilní zpravodajské platformy.
Komunikace
Nový pohled přináší Souček i na komunikaci se státem. Domnívá se, že zásadní rozhodování o hlavních atributech služby veřejnoprávní televize by neměl řešit sám její management bez debaty se státem, ať už by byl zastupován Radou ČT s nově definovanými pravomocemi, nebo například ministerstvem kultury. Inspirací by mohl být model představovaný Chartou BBC (uzavíranou na desetileté období) a na ni navazující prováděcí Dohodou. Z takového modelu komunikace se státem by pak měla vycházet i jasnější představa o tom, zda by prostředky získávané z koncesionářských poplatků měly být v následujícím období vynakládány například na obnovení „retro“ kanálu ČT3, zaměřeného na diváky v postproduktivní části života, nebo zda stát považuje za potřebné provozovat z těchto prostředků sportovní kanál nebo kanál orientovaný na vysokou kulturu.
Lidské zdroje
Zamýšlí vylepšit personální politiku, zahájit reformu systému mezd a odměňování, zavést kariérní řád.
Vnitřní a vnější vztahy
Plánuje intenzivnější propojení ČT s badatelskými institucemi typu Národní knihovny nebo Moravského zemského archivu, dokončit digitalizaci televizního archivu, urychlit digitalizaci interních workflow, nejčastější otázky diváků by mohl vyřizovat chatbot na bázi umělé inteligence. Vrcholový management má s diváky komunikovat v pravidelném podcastu, videooblogu nebo přímo na obrazovce.
Celý kandidátský projekt Jana Součka je k dispozici v dokumentu níže.
-mav-
# TV # Česká televize # Jan Souček # výběrové řízení # strategie # vývoj # kandidátský projekt
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.