Souček: ČT není ve finanční pohodě, Dvořák vyvolal mylný dojem
Informace o finanční situaci České televize v médiích jsou podle nového
generálního ředitele Jana Součka nepřesné.
Finanční situace České televize není podle nového generálního ředitele Jana Součka taková, jak vyplývá z informací médií. Z toho důvodu chce zadat forenzní šetření a analýzu finanční situace České televize v posledních dvou až třech letech. Řekl to na středečním jednání Rady ČT. Jak bude audit probíhat a kdo ho bude dělat, se teprve upřesní.
Podle Součka vznikl v médiích nepřesný obraz skutečné finanční situace České televize. Přisuzuje ho vyjádřením bývalého generálního ředitele ČT Petra Dvořáka, podle kterých má mít ČT na konci roku na svém účtu 2 mld. Kč. Souček tento fakt nerozporuje, uvádí ale, že z této dvoumiliardové částky je likvidních pouze část peněz, které může ČT využít. Má to být podle jeho slov cca 200 mil. Kč. „Posledních několik týdnů v médiích koluje, že ČT je v nebývale dobré kondici, což Petr Dvořák ilustruje faktem, že na účtu ČT bude cca 2 mld. Kč. To je pravda, ale je třeba doplnit, že celý objem není likvidní a ČT ho nemůže využít pro své hospodaření nebo pro svůj provoz,“ řekl ve středu radním.
Dodal, že 700 mil. Kč z uvedených 2 mld. Kč představuje rezerva, která vyplývá z dlouhodobých plánů ČT. Další půl miliardy tvoří částky, které jsou předmětem sporu s finančním úřadem a nelze s nimi nakládat a další stovky milionů jsou určeny pro plánované akce související s redukovaným rozpočtem ČT. „Reálně likvidních z těch 2 mld. Kč je cca 200 mil. Kč,“ říká Souček.
Jde podle jeho slov o zkreslující informaci především vně ČT. Od Petra Dvořáka informaci o struktuře účtu obdržel, odpověděl na dotaz radního Vlastimila Ježka. „Vznikl ale dojem, že ČT žádá o navýšení poplatků v situaci, kdy má dostatečné objemy a mám za potřebné zdůraznit, že situace ČT není tak komfortní, jak se zdá z výstupů podávaných Petrem Dvořákem,“ uvedl rovněž. Reformu financování ČT považuje podle svých slov za nezbytnou.
Právě skutečnost, že ČT je finančně na nejbližší období zajištěna, je i argumentem soukromých médií, která volají po diskuzi o roli médií veřejné služby a požadují revizi návrhu tzv. velké mediální novely. Dvoumiliardovou částku na účtech ČT považují dostatečnou k tomu, aby byl čas nový návrh novely připravit. Součástí velké mediální novely je i navýšení měsíčního poplatku pro ČT na 160 Kč.
Rada souhlasí se změnami Statutu ČT
Rada Česká televize (ČT) odsouhlasila ve středu novelizaci Statutu ČT, která se projeví novou strukturou na prvním stupni řízení. Změny vstupují v platnost od 1.11. 2023. Nové jsou například divize Obsah, Digitální služby, Divize zpravodajství a publicistika, která nahrazuje dosavadní Divizi zpravodajství a sport. Jan Souček představil na jednání Rady ČT personální obsazení těchto divizí. Jde o už známá jména prezentovaná na tiskové konferenci Jana Součka na začátku září.
Vedoucí jednotlivých divizí (platnost od 1.11. 2023)
- Divize Obsah: Tereza Polachová
- Digitální služby: Jan Maxa
- Zpravodajství a publicistika: Petr Mrzena, výkonný ředitel ČT24
- Korporátní služby: Michal Fila
Souček rovněž radu informoval o tom, že Petr Dvořák po ČT požaduje doplacení ročního bonusu za rok 2020 ve výši 822.800 korun. Rada mu tehdy bonus snížila na 66 procent. Podle pozdějších analýz ale radní nerozhodli potřebnou většinou, a proto bylo snížení neplatné a generální ředitel měl nárok na plnou výši odměny. K požadavku si chce Souček nechat vypracovat právní stanovisko.
-mav-, -čtk-
# Česká televize # Jan Souček # Rada ČT # Petr Dvořák # financování # TV poplatek # velká mediální novela
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.