Sociální sítě ani Netflix lineární televizi nevytlačí
Změní rok 2020 návyky televizních diváků? A jaká je budoucnost
lineární televize? Pohled ve svém komentáři nabízí Pavel Müller
z Atmedia.
Nejvyšší televizní sledovanost za posledních deset let, nárůst zájmu o zpravodajství, filmy, seriály a dokumenty i zvýšení televizní sledovanosti u mladších věkových skupin až o 50 %. Takový byl ve zkratce letošní rok pro televizi, která tak jasně ukázala, že je stále důležitou součástí našeho každodenního života.
Přísná opatření proti šíření covid-19 nás tento rok uzavřela doma, proto není překvapením, že jsme trávili více času také sledováním televize. Stala se pro nás nejen důležitým zdrojem informací, ale i zábavy, což se projevilo nárůstem sledovanosti zpravodajských pořadů, filmových, seriálových, dokumentárních nebo dětských televizních stanic.
Mnohem více času trávily sledováním televize během nouzového stavu všechny věkové skupiny, meziročně ovšem nejvíce děti ve 4–14 let a pro mnohé možná překvapivě také zástupci generace Z ve věku 15–24 let. Například během prvních dvou týdnů celostátní karantény na jaře vzrostla meziročně televizní sledovanost u těchto dvou skupin o více než 50 %. Více času tráví sledováním televize také nyní v souvislosti s nouzovým stavem, nárůst už ovšem není tak vysoký. Letošní rok každopádně ukázal, že televize umí oslovit i v současné době plné sociálních sítích a různých služeb nabízejících videa na vyžádání i mladé lidi. Znamená to, že znovuobjevili televizi a budou ji sledovat více i v budoucnosti?
Zřejmě nikoliv. Po ukončení jarního nouzového stavu a s příchodem letních prázdnin se televizní sledovanost u nejmladších věkových skupin dostala přibližně na úroveň ze stejného období v minulém roce. Podobně jako většina obyvatel se i děti a mladí vrátili ke svým běžným návykům a volnočasovým aktivitám. Televizi samozřejmě sledovali i nadále, ovšem nikoliv tak často a po stejnou dobu jako během jarních měsíců. Podobný návrat na standardní hodnoty můžeme očekávat také po ukončení současného nouzového stavu, až se otevřou restaurace, školy, obchody a další služby.
Návyky televizních diváků tedy pravděpodobně letošní rok nezmění, a pokud v budoucnosti opět nenastane nějaká mimořádná situace, bude televizní sledovanost kopírovat trendy z minulých let. Co to však znamená? Občas zaznívají názory, že je lineární televize mrtvá. Je to pravda? Jaká je její budoucnost a ztratí svou pozici mezi médii?
Předpokládám, že nikoliv. Skutečnost, že se televizní sledovanost vrátila po jarním nouzovém stavu na své standardní hodnoty neznamená, že jsou tyto hodnoty nízké. Televize svou dominantní pozici mezi médii dokazuje již delší dobu. I přes výrazný nárůst času tráveného na internetu a vznik nových sociálních sítí či různých služeb nabízejících videa na vyžádání je čas trávený před televizními obrazovkami dlouhodobě stabilní. Televizi si denně stále zapíná téměř 7 milionů obyvatel, kteří jejím sledováním tráví v průměru tři a půl hodiny denně.
Je sice pravda, že u mladších věkových skupin televizní sledovanost v posledních letech mírně klesala, nicméně tvrzení, že se dnes mladí lidé na televizi nedívají, není pravdivé. V roce 2019 si ji denně zapnula více než polovina dětských diváků ve věku 4–14 let a jejím sledováním trávila více než hodinu a půl denně. Zástupci generace Z, tedy diváci ve věku 15–24 let, pak před jejími obrazovkami denně strávili v průměru jednu hodinu. Letošní rok navíc ukázal, že televize umí i nejmladší generace oslovit ve velkém a konkurovat svým obsahem videím na internetu. Příkladem jsou filmové, seriálové, dokumentární nebo dětské stanice, kterým se podařilo výrazně zvýšit svoji sledovanost právě mezi těmito diváky.
Důležité je také upozornit, že chování diváků se v různých životních etapách mění. Jestliže mladí lidé do 25 let sledují televizi kolem jedné hodiny denně, diváci ve věku 25–34 tráví sledováním televize dvojnásobek tohoto času. A po založení rodiny je to ještě zajímavější. V roce 2019 sledovali televizi diváci ve věku 25–34 let s dětmi dvě a třičtvrtě hodiny denně. Co to znamená? I když mladší lidé sledují televizi méně, v určité fázi života ji znovuobjevují a sledují ji společně se svými dětmi.
Lineární televize tudíž je, a i nadále bude důležitou součástí našeho každodenního života. Nezmizí ani s rostoucím zájmem o sociální sítě nebo služby nabízející videa na vyžádání typu Netflix nebo HBO Go. Bude existovat společně s nimi podobně jako dosud fungovala vedle rádia, tisku nebo kina. Ostatně stejný názor má pravděpodobně také Netflix, který začal ve Francii nabízet svým zákazníkům lineární vysílání pořadů.
# sledovanost # TV # ATS # VOD # Atmedia # lienární TV # Pavel Müller
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.