Autor textu MediaGuru
Start zpravodajské stanice CNN Prima News byl negativněji přijímán
v sociálních médiích než v médiích klasických, ukazuje analýza
společnosti Newton Media.
Nová zpravodajská stanice CNN Prima News narazila v Česku na špatně naladěné komentátory jak v klasických, tak především v sociálních médiích. Dojem z moderního studia a řady známých oblíbených moderátorů u nich kazila jazyková i tematická „cizost“ vysílání, s kterou vyvstávala otázka: pro koho nová stanice vlastně vysílá? Nejčastěji byl nováček srovnáván s ČT24, nejhlasitěji se s ním ale poměřovala TV Barrandov poukazující na statistiky sledovanosti. Vyplývá to z analýzy společnosti Newton Media, kterou zpracovali Jan Jüptner a Martina Maňhalová.
Kritika CNN Prima News měla těžiště v internetovém světě: 82 % analyzovaných příspěvků na sociálních sítích provázel negativní sentiment. Mířil na obsah, formu i osobnosti nového zpravodajství. Jazyková i tematická cizost podnítila volání po starých, dobrých časech („Zlatá, stará Prima“, „Prima už není prima“ apod.). „Ani babičku si nezískali“, hlásil její vnuk na Twitteru.
Komentujícím vadilo velké množství anglických výrazů i zahraniční reportéři se simultánním překladem. Někteří z nich poznamenali, že se po zhlédnutí pořadů cítili jako cizinci ve vlastní zemi.
O tom, že český divák je konzervativní, se vědělo. Zajímavé bylo, jak věrně část českého internetu převzala rétoriku, které značka CNN čelí v USA ze strany prezidenta Donalda Trumpa („CNN fake news“). Obzvláště typický byl tento úhel pohledu pro příznivce SPD. Kritiky byli ve výsledku ušetřeni jen moderátoři sportovních zpráv.
Klasická média pojala ke stanici přece jen uměřenější vztah – negativita (4 %) a ambivalence (6 %) u nich nebyly v součtu výrazně vyšší než pozitivní sentiment (7 %). Ten vyzdvihoval studio (údajně nejmodernější a největší ve střední Evropě) a zajímal se o moderátory (typicky lifestyle, Blesk a Aha!).
Vstřícné komentáře se ale i tady vešly na prsty obou rukou (Ivan Hoffman pro ČRo Dvojka, Martin Komárek pro Deník aj.). Týdeník Respekt od nové stanice očekával, že se stane štikou v českém mediálním rybníce.
Většina komentátorů neskrývala rozpaky a sahala k pichlavým metaforám: „Smažák s americkým bramborem“ (Deník N), „Televizní cirkus“ (Týdeník Rozhlas). Opakovaně byla nastolována otázka, pro koho CNN Prima vysílá. Týdeník Reflex měl za to, že stanice „cílí na diváka, který se u nás nevyskytuje“, jinde se rovnou psalo o „prodlužované agitce bez znalosti cílové skupiny“ (online). K nejostřejší dikci sahala internetová média, jmenovitě parlamentnilisty.cz a blogosféra na idnes.cz.
V průběhu května hodnotící soudy oslabovaly a koncem měsíce se mediální obraz nové stanice v klasických médiích zneutralizoval. O reputaci i sledovanosti stanice tak zřejmě rozhodne delší časové období.
Největší kauza na sociální i klasické scéně přišla v půli měsíce, když Alena Schillerová nechala bez odpovědi otázku štábu CNN Primy položenou v angličtině. Také zde se to neobešlo bez nádechu kontroverze – obhájci ministryně financí mluvili o „honu na Schillerovou“.
V prvních dnech vysílání vzbudil značný ohlas rozhovor Markéty Dobiášové s Jaroslavem Tvrdíkem a údajně předsudečný komentář o Romech na webu stanice. Redaktorce Terezii Tománkové bylo pro změnu vytčeno, že se málo prosazovala v rozhovoru s premiérem Babišem (forum24.cz, „Nechte mě mluvit, štěkl Babiš na moderátorku CNN Prima News, ta ztichla“). Karel Hvížďala byl ale ochoten připustit, že CNN Prima v české politice nikomu nefandí a je kritická, což „se o dřívějším zpravodajství Primy říct nedalo“ (Týdeník Rozhlas).
Nové zpravodajství se samozřejmě nevyhnulo srovnání s už existujícími stanicemi. Na sociálních sítích bylo nejčastěji poměřováno s Českou televizí (ve 1390 případech), jako reference sloužil především její zpravodajský kanál ČT24.
Aby CNN Prima docílila sledovanosti 1,5 %, musela by podle už jmenovaného Hvížďaly investovat více do redakce (Týdeník Rozhlas). Zatím se mezi komentátory zdál převažovat názor, že „Česká televize může zůstat v klidu“ (denikn.cz). Nechyběly ovšem ani tvrdší verdikty, například, že CNN Prima je „béčkem ČT24“ (pravyprostor.cz).
Období: květen 2020. Klasická média: 1195 analyzovaných příspěvků ze všech skupin médií kromě agenturního zpravodajství. Totožné příspěvky v titulech Deník a 5plus2 byly kráceny na jeden záznam. Sociální média: 430 analyzovaných názorových příspěvků z celkem více než 27 tisíců zmínek.
Autoři textu: Jan Jüptner & Martina Maňhalová, mediální analytici Newton Media
# TV # CNN Prima News # analýza # Newton Media # mediální obraz # publicita
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.