Autor textu ČTK
Sněmovna zpřísnila politikům vlastnictví médií
Média nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do
svěřenského fondu. Příslušná novela prošla v pátek Poslaneckou
sněmovnou.
Zákaz vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek bude v zákoně o střetu zájmů zřejmě přísnější. Například média nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Sněmovna dnes úpravy takzvaného „lex Babiš" schválila pozměňovacím návrhem skupiny koaličních poslanců v čele s předsedou klubu Pirátů Jakubem Michálkem ve vládní novele, která mění organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Nyní ji čeká posouzení v Senátu.
Schvalování předlohy měsíce brzdilo opoziční hnutí ANO. Dnes neprosadilo vrácení předlohy do opětovného projednání ve druhém čtení ani odklad účinnosti na rok 2026, tedy na dobu po příštích sněmovních volbách. Má být účinná od příštího roku. Dolní komora schválila Michálkův pozměňovací návrh hlasy 85 ze 164 přítomných poslanců. Pro úpravu zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Proti hlasovalo 79 poslanců z ANO a SPD.
Zástupci ANO tvrdili, že Michálkova úprava míří na jednoho člověka, tedy předsedu hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše, že jde o takzvaný přílepek a že je protiústavní. „Každý, kdo pro zákon zvedne ruku, rozviklá naše hodnoty demokracie, za které bojovali naši rodiče nebo my sami před 34 lety," uvedl před hlasováním místopředseda frakce hnutí Aleš Juchelka. „Generace mých rodičů stoprocentně nebojovala za to, aby oligarchové mohli vlastnit média a pobírali stamilionové dotace," opáčil mu Michálek.
Koalice nechala ve středu kvůli obstrukcím omezit dobu pro vystoupení poslanců a stanovit pevný termín hlasování na dnešek. ANO ohlásilo, že se v případně platnosti novely obrátí na Ústavní soud.
Zákon o střetu zájmů se podle schválené úpravy navíc bude nově vztahovat i na prezidenta republiky. Hlava státu by tak měla každoročně podávat majetkové oznámení a platily by pro ni i další povinnosti včetně zákazu vlastnictví médií.
Předloha zejména mění ustanovení, které brání například poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, bude se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu bude u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády a nově na hlavu státu.
U médií stanoví schválená novela výjimky. Zákaz by se nevztahoval na případy, kdy periodický tisk vydávají politické strany a hnutí, jejich instituty nebo jimi ovládané společnosti, ani na média, jejichž provozovatelé nemusí vydávat účetní výroční zprávu.
Předloha dále upravuje pokuty za porušení zákazu provozování některých médiích. Funkcionáři, který by se dopustil přestupku prostřednictvím firmy, by mohl dohledový úřad uložit podle návrhu sankci až do tří procent aktiv této společnosti. Před pokutou by úřad navíc nejprve uložil „vhodné opatření", například prodej média.
Ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek se do zákona o střetu zájmů dostala začátkem roku 2017. Bývalý ministr financí a premiér Babiš o nich mluvil jako o „lex Babiš" s tím, že novela míří na něj. Po její účinnosti vložil v únoru 2017 akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Skupina Mafra spadající pod Agrofert patří k největším mediálním domům v Česku. Politikům, na něž se bude nová úprava ohledně médií vztahovat, dá novela šedesátidenní lhůtu na to, aby se s ní vypořádali.
Schválená úprava také zmírňuje nedávno přijaté omezení využívání údajů z majetkových oznámení vrcholných politiků. Ustanovení, podle nichž mohou být veškeré informace vedené v registru oznámení "použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře", se bude opět vztahovat jen na vybrané činitele.
-čtk-
# média # Andrej Babiš # vlastnictví # regulace # Poslanecká sněmovna # legislativa # politik # lex Babiš # Jakub Michálek
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.