Autor textu MediaGuru
Sněmovna o jeden hlas nepřijala pozměňovací návrh, který by umožnil,
aby Česká televize a Český rozhlas mohly uplatňovat současné nároky na
odpočet DPH až do konce roku 2024.
Poslanecká sněmovna ve středu neschválila návrh, který by prodloužil nárok na odpočty DPH u České televize a Českého rozhlasu do konce roku 2024. Tato možnost jim tak skončí letos. Návrh již dříve podpořil rozpočtový výbor, kde ho předložil předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Ve středu neprošel o jeden hlas. Veřejnoprávní média tak už v roce 2022 přijdou dohromady zhruba o 420 milionů korun, z toho Český rozhlas o 120 a Česká televize o více než 300 milionů.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) k němu ve středu zaujala neutrální postoj. Ustanovení se do zákona dostalo v roce 2017. Vláda ho o rok později navrhla ve vládním daňovém balíčku zrušit. Sněmovna ale prodloužila jeho platnost do konce letošního roku.
Podle oficiálního vyjádření obou médií bude mít rozhodnutí přímý dopad na původní televizní výrobu, zejména dramatickou tvorbu, animované a dětské příběhy, na rozvoj regionálního zpravodajství a dopadne i na sportovního diváka. „Česká televize zřejmě bude muset ukončit i vysílání programu ČT3. Negativní dopad bude mít novela i na Český rozhlas a další rozvoj jeho služeb. Úbytek financí se dotkne výroby a vývoje nových formátů rozhlasových pořadů i rozvoje digitalizace a multimedializace obsahu. Ztížený bude i další rozvoj regionálních rozhlasových studií. Rozhlasový poplatek při tom nebyl navýšen od roku 2005 a činí pouhých 45 korun měsíčně," stojí v prohlášení.
Jak ČT, tak ČRo dodaly, že po pěti letech fungování zákona o DPH se obě instituce ocitnou v právní nejistotě ve způsobu účtování daně. „V minulosti právě rozdílný výklad vedl ke sporům Českého rozhlasu a České televize s Finanční správou. Tyto spory nebyly stále uzavřeny," sdělila obě veřejnoprávní média.
-čtk-, -mav-
# Česká televize # Český rozhlas # DPH # Poslanecká sněmovna
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.