Autor textu MediaGuru
Češi i Slováci používají sociální sítě i chatovací platformy
v intenzivní míře, přičemž Slováci ve větší míře než Češi,
ukazuje zpráva CEDMO.
Češi i Slováci používají sociální sítě i chatovací platformy v intenzivní míře, přičemž Slováci ve větší míře než Češi. Slovensko však současně vykazuje nižší informovanost i kontrolu uživatelů nad nastavením soukromí. Tato a další zjištění vyplynula ze zprávy Sociální sítě TikTok a X v komparativní česko-slovenské perspektivě zveřejněné Středoevropskou observatoří digitálních médií (CEDMO).
Chatovací platformy jako jsou například WhatsApp, Messenger či Telegram využívá alespoň jednou denně 53 % respondentů v Česku a 67 % na Slovensku. Vícekrát denně je využívá 44 % lidí v Česku a 53 % na Slovensku. Naopak zcela je nevyužívá 14 % Čechů a pouze 8 % Slováků, což naznačuje vyšší míru digitalizace běžné komunikace na Slovensku.
Sociální sítě jako jsou například Facebook, Instagram, X/Twitter či TikTok využívá alespoň jednou denně 49 % respondentů v Česku a 65 % na Slovensku. Vícekrát denně je využívá 37 % lidí v Česku a 49 % na Slovensku. Výrazně více Čechů (24 % oproti 12 % Slováků) uvedlo, že tyto aplikace nepoužívá vůbec.
Nejvíce uživatelů v obou zemích používá nebo má z minulosti zkušenost se sociálními médii Facebook, Youtube a Instagram. I otázky související s přítomností na konkrétních sociálních sítích ukazují, že Slováci jsou v digitální komunikaci celkově aktivnější. Facebook navštěvuje 85 % oproti 73 % Čechů, u YouTube je tento poměr 69 % ku 61 % a u Instagramu 47 % ku 40 %. Na službě TikTok je aktivních 20 % Slováků oproti 17 % Čechům, u Pinterestu je poměr 25 % ku 19 %. Pouze u některých platforem mají Češi mírně vyšší zastoupení uživatelů – například síť X využívá 14 % Čechů oproti 11 % Slováků a Discord 11 % Čechů oproti 9 % Slováků.
Zásadní rozdíl mezi oběma zeměmi spočívá v přístupu k ochraně soukromí. Zatímco 43 % Čechů deklaruje, že má specifikovanou viditelnost příspěvků pro konkrétní kontakty nebo skupiny, u Slováků je to pouze 8 %. Dalších 28 % dotázaných ze Slovenska také například vůbec neví, jaké má nastavení viditelnosti, zatímco v Česku totéž potvrdilo pouze 10 % účastníků šetření.
Povědomí o čínském původu sociální sítě TikTok je v obou populacích poměrně vysoké, zejména v Česku. Většina dotazovaných z Česka a Slovenska si tento kanál správně spojuje s Čínou. Zatímco v Česku tuto znalost prokázalo 72 % účastníků výzkumu, na Slovensku byl jejich podíl nižší – 60 %. Zároveň si však relativně velký podíl lidí myslí, že služba TikTok pochází z USA (20 % respondentů v ČR, 25 % v SR).
Další detaily můžete číst ve zprávě: CEDMO Special Brief (data Česko, Slovensko) – v češtině
-mav-
# výzkum # Facebook # YouTube # Slovensko # komunikace # WhatsApp # sociální síť # TikTok # Messenger # chat # online komunikace # Česko # ochrana soukromí
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.