Autor textu MediaGuru
Sledovanost zpráv v Česku klesá ve všech mediatypech
Češi nejčastěji získávají zprávy z internetu a TV zpravodajství.
I z těchto hlavních kanálů ale sledovanost zpravodajství klesá. Platí
to přitom i pro sociální média, ukazuje nová zpráva Digital News Report
od Reuters Institute.
Důvěra ve zpravodajská média v Česku zůstává nízká a dosahuje 31 % populace. Je to srovnatelný údaj jako před rokem (30 %). Data přináší nová vlna studie Digital News Report 2024 od Reuters Institute. Podle zprávy je celková úroveň důvěry odrazem ekonomické nejistoty v zemi a politické polarizace.
Zpráva ale uvádí, že u některých médií se důvěryhodnost zvýšila až o 4-5 procentních bodů. Za zpravodajství s nejvyšší důvěrou označili respondenti výzkumu z dotazovaných médií opět zpravodajství Českého rozhlasu (důvěřuje 62 %) a České televize (důvěřuje 59 %), následované Hospodářskými novinami (58 %), Seznam Zprávami (57 %) a CNN Prima News (56 %). Do průzkumu ale nejsou zařazena všechna zpravodajská média, nejde tak o kompletní seznam médií podle jejich důvěryhodnosti.
Sledování zpravodajství podle studie v Česku celkově klesá. Nejčastěji lidé získávají zprávy z internetu (81 %), poté z televizního zpravodajství (60 %), sociálních médií (45 %) a z tisku (15 %). Ve sledovanosti zpráv ale poklesly všechny zmíněné kanály.
Podíl lidí platících za zprávy se podle výzkumu za rok v Česku nezměnil, dosahuje 13 % (loni 14 %).
TikTok předběhl v konzumaci zpráv síť X
V mnoha světových zemích registrují výzkumy podle aktuální studie Digital News Report další pokles ve využívání Facebooku pro zpravodajství (globálně 37 %) a nárůst jiných zdrojů včetně aplikací pro zasílání zpráv a video sítí. YouTube používá pro zpravodajství téměř třetina (31 %) týdně, WhatsApp zhruba pětina (21 %). TikTok (13 %) poprvé předběhl síť X (dříve twitter, 10 %).
„Veřejnost stále více spoléhá na konkurenční platformy, na kterých čerpá informace. Mnoho z těchto platforem se zase odklání od zpravodajství a preferuje jiný typ obsahu. Tento komplikovanější ekosystém společně s koncem masových doporučení ze starších sociálních sítí a rostoucí konkurence pozornosti znamená, že novináři a vydavatelé budou muset pracovat mnohem tvrději, aby si získali pozornost veřejnosti, natož ji přesvědčit, aby platila za zprávy,“ komentuje letošní výsledky Rasmus Nielsen, ředitel Reuters Institute.
Video roste, noví tvůrci přebíjejí mediální značky
Video platformy se stávají důležitějším zdrojem online zpráv, zejména pro mladší publikum. Krátká zpravodajská videa sleduje každý týden 66 % globálního vzorku výzkumu, přičemž delší formáty přitahují přibližně polovinu (51 %). Ale hlavní konzumace zpravodajského videa se odehrává spíše na online platformách (72 %) než na webových stránkách vydavatelů (22 %), čímž se zvyšují problémy kolem monetizace.
Výzkum také zjistil, že uživatelé TikToku, Instagramu a Snapchatu mají tendenci věnovat v případě novinek více pozornosti influencerům na sociálních médiích a celebritám než novinářům nebo mediálním společnostem. To je odlišné od Facebooku nebo sítě X, kde zprávy od zpravodajských organizací stále přitahují největší pozornost. Příkladem tohoto trendu je francouzský tvůrce zpráv Hugo Décrypte, který produkuje dvě vysvětlující videa na TikToku a YouTube a respondenty ho ve výzkumu citovali častěji než zavedené Le Monde nebo Le Figaro.
Obavy z falešných zpráv na sítích i z AI
Obavy z falešných zpráv na internetu za poslední rok vzrostly o tři procentní body, přičemž přibližně šest uživatelů z deseti (59 %) uvedli, že jsou znepokojeni. Toto číslo je podstatně vyšší v Jižní Africe (81 %) a ve Spojených státech (72 %), obě země letos pořádaly volby. Nejvyšší nejistota, zda jsou zprávy skutečné, panuje na sítích TikTok a X ve srovnání s jinými sítěmi.
Stejně tak je veřejnost podezřívavá k používání nástrojů umělé inteligence ve zpravodajství. 52 % respondentů v USA a 63 % dotazovaných v Británii uvedlo, že by se jim nelíbily zprávy vytvářené převážně pomocí AI. Dotazovaní naopak byli vstřícnější k využívání AI ke zefektivnění práce novinářů.
Celou studii si můžete prohlédnout v dokumentu níže.
-mav-
# výzkum # média # žurnalistika # Reuters Institute # novinář # důvěryhodnost # Digital News Resport 2024
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.