Autor textu MediaGuru
Sledovanost televizí veřejné služby v čase pandemie roste
V období probíhající pandemie se evropští diváci více obracejí na
televize veřejné služby, ukazuje nová studie od mezinárodní unie EBU.
Večerní zpravodajské relace evropských televizí veřejné služby mají v některých dnech v čase pandemie nového koronaviru až dvojnásobný zásah v porovnání se začátkem letošního roku. Vyplývá to z nové zprávy evropské vysílací unie EBU, která se zabývá tím, jak se média veřejné služby napříč Evropou vyrovnávají s pokrýváním pandemie nového koronaviru.
Zpráva vznikala v době, kdy bylo celosvětově potvrzeno 250 tisíc případů nakažení, z toho 40 % se týkalo zemí, ve kterých vysílají členské televize EBU. Studie se opírá o časové srovnání období 2.3.-15.3.2020 a začátku roku 2019, případně začátku letošního roku (začátkem roku se rozumí období 1.1.-1.3.). Do studie je zařazeno 18 televizí veřejné služby v Evropě.
Hlavní závěry:
- Zásah vysílání večerních zpravodajských relací televizí veřejné služby se v mimořádných dnech pandemie až zdvojnásobil.
- Občané se v době krize častěji obracejí k obrazovkám médií veřejné služby: podíl na divácích se v průměru zvýšil o 14 %.
- K televizi veřejné služby se v době krize také více obracejí mladší diváci, v tomto případě podíl na divácích narostl v průměru o 20 %.
- Průměrný podíl na publiku večerních zpráv ve vysílání televizí veřejné služby se v Evropě pohybuje na úrovni 39 % (data za období 2.3.-15.3. 2020). O něco vyšší je v publiku podíl žen než mužů (54 % žen vs. 46% mužů).
- Čím více je průběh krize dramatičtější, tím více se diváci na média veřejné služby dívají.
- Denní zásah onlinového zpravodajství televizí veřejné služby se v době šířící se nemoci zvýšil téměř trojnásobně oproti stejnému loňskému období, přesněji 2,7krát.
Řada televizí veřejné služby musela také upravit svůj program, například rozšířením zpravodajských pořadů, věnováním většího prostoru pro tiskové konference vlády a státních orgánů, vyvracením dezinformací, vysíláním rad zdravotníků, vzdělávacími pořady pro děti, vysíláním archivních pořadů „zlatého fondu" nebo rozšířením vysílání pro věřící.
K tradičním funkcím televize veřejné služby informovat, vzdělávat a bavit přibývá v době krize také funkce podporovat. V těchto časech se zvyšuje sociální odpovědnost televize veřejné služby.
Zpráva konkrétně zmiňuje také aktivitu České televize v podobě založení kanálu ČT3 pro seniory. Mezi dalšími uváděnými aktivitami evropských televizí veřejné služby jsou například divadelní přenosy finské YLE, aktivity BBC na podporu starších obyvatel, spuštění sportovního kanálu italské RAI s archivními sportovními přenosy nebo víkendový tříhodinový dopolední pořad rakouské ORF, na kterém participují studenti a učitelé.
ČT24 svůj podíl až ztrojnásobila
Růst významu televize veřejné služby v době krize ukazují i data sledovanosti České televize. Podíl zpravodajského kanálu ČT24 se v nejvypjatějších okamžicích až ztrojnásobil (v týdnu, kdy byl vyhlášen nouzový stav, se průměrný podíl vyšplhal přes 12 %, zdroj: ATO-Nielsen Admosphere). Rekordní sledovanost zaznamenávají v těchto dnech i další pořady a programy České televize. Například sobotní (28.3.) Události na kanálech ČT1 a ČT24 sledovalo 1,658 mil. diváků při podílu na sledovanosti téměř 39 %. To je zhruba dvojnásobek běžné sobotní sledovanosti relace Události.
-mav-
# výzkum # sledovanost # zpravodajství # Česká televize # Koronavirus # ČT24 # share # reach # EBU
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.