Autor textu MediaGuru
Slané chuti pochutin dává přednost 41 % internetových Čechů a sladké
40 %. Jedna pětina potom ani jedné.
Slané pochutiny si nejméně jedenkrát do týdne dopřeje 46 % Čechů aktivních na internetu. Častěji je konzumují muži – ženy dávají přednost sladké chuti. Ze slaných dobrot Češi nejraději sahají po brambůrkách nebo oříškách a semínkách. Slané mlsání je nejběžnější při domácím sledování televize či filmů.
Výzkum realizovala společnost Nielsen Admosphere metodou online sběru na vzorku pěti set respondentů z internetové populace Českého národního panelu starších 15 let. Doplnění pak tvoří výsledky z monitoringu reklamy Ad Intel společnosti Nielsen Admosphere, podle kterých je nejsilnějším inzerentem segmentu od začátku roku značka Lay’s. V období leden až květen 2022 v českých médiích umístila inzerci v celkové ceníkové hodnotě přes 48 milionů korun. Na druhém místě byla značka Bohemia s objemem reklamy v hodnotě více než 21 milionů korun a na třetím POM-BÄR s inzercí v hodnotě přesahující 13 milionů korun.
Slané chuti dává přednost 41 % internetových Čechů a sladké 40 %. Jedna pětina potom ani jedné. Z hlediska pohlaví se ale potvrzuje, že ženy (45 %) mají sladké raději než muži (36 %). Naopak slaným pochoutkám holdují spíše muži (44 % oproti 37 % žen) a také pro mladší věkovou skupinu 15 až 34 let jsou atraktivnější slané dobroty (51 %) než ty sladké (40 %).
Alespoň jednou týdně si slané pochutiny, jako jsou brambůrky, tyčinky nebo oříšky, dá 46 % internetových Čechů – denně ale jen 3 %. V menší frekvenci (jen několikrát za měsíc) slané mlsá 24 %, jedenkrát měsíčně 11 % a ještě méně často než jednou za měsíc 17 % dotázaných.
Mezi nejaktivnější konzumenty slaných pochutin patří nejmladší věková kategorie od 15 do 34 let (alespoň několikrát týdně jí slané pochoutky 30 % z nich). Oproti tomu podíl lidí nad 45 let, kteří jí slané alespoň několikrát týdně, je ze všech nejmenší, tedy 14 %. 2 % Čechů pak nejí slané pochutiny vůbec.
-mav-
# výzkum # reklama # investice # pochutiny # Lay’s
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.