Autor textu Lukáš Polák
Šlágr TV a její kroky: Vypnuté televize i digitální rádio
Stanice Šláger Premium, která je jednou z televizí spadajících do aktivit
Karla Peterky, nově vstoupila do celoplošného pozemního vysílání. Jak se
kroky skupiny v průběhu času měnily?
Ve středu 1. května čekalo na diváky Šlágr kanálů, které jsou již několik let regulovány ze sousedního Slovenska (proto používáme označení Šláger) překvapení. Jejich provozovatel se rozhodl do pozemního vysílání umístit i svůj třetí okruh, stanici Šláger Premium, která byla doposud určená pouze pro lineární distribuci v placené TV, byť ji bylo možné zcela zdarma sledovat na webových stránkách Šlágeru, případně prostřednictvím jeho mobilní aplikace.
V čem je prémiovost třetí televizní značky Šláger TV? Stanice stála od počátku na třech pilířích – atraktivnější program, obsah bez reklamních bannerů a dalších rušivých sdělení a také vysílání ve vysokém rozlišení. Vstupem do DVB-T2 multiplexu 24 ale končí dostupnost ve formátu HD. Otázkou tak je, jak dlouho vydrží Šláger Premium ve své stávající podobě a zda se z něj nestane Šláger 3.
Šlágr TV, Šláger Originál, Šláger Muzika a další
Právě označování Šláger kanálů je další samostatnou kapitolou vývoje této hudební lidové skupiny TV kanálů. Šláger Premium je zatím jedinou televizní stanicí z této rodiny, která nikdy nezměnila své jméno. Na začátku tu byl kolik let jeden jediný Šláger, respektive Šlágr TV, která vysílala pod českou licencí. Později ji v tehdejší DVB-T Regionální síti 8 doplnil Šlágr 2. Po přesunu mediální regulace a také provozující společnosti Československá Muzika (Karel Peterka v ní má 50% podíl, druhá polovina patří společnosti Videoboard podnikatele Jana Petáka) na Slovensko, které následovala po medializovaném krachu původního držitele licence (návrh na insolvenci), se začaly názvy rychle měnit. Přišly Šláger Muzika a Šláger Originál, aby se označení původního programu změnilo hned několikrát, zároveň prohodilo a opět vrátilo.
Tým okolo hudebníka a podnikatele Karla Peterky, který je od počátku nepřehlédnutelnou tváří televize, to divákům ale ani dál neulehčil. Šláger Originál začal vedle stávajícího názvu používat označení „1 Šláger“ a Šláger Muzika měla být „2 Šláger“. Pro „lepší“ orientaci, označení třetí stanice, tedy Šláger Premium, zůstalo. Jak se vlastně oba programy jmenují? Operátoři je nechali pod jejich dosavadními názvy, v grafice však viditelně dominuje číselné označení a naopak samotná jména kanálů ustoupila do pozadí, tedy samozřejmě s výjimkou Šláger Premium.
Pokusy s dětskou a country televizí
Společnost Šlágr TV ale vždy netvořila pouze stejnojmenná televize, a později její druhá volba Šlágr 2, ale i další tematické kanály. V pozemním vysílání fungovaly i kanály TV Písnička a Country no.1. Právě i za nimi stál provozovatel hudebně-teleshoppingového programu, tedy ten původní český. Obě stanice byly s érou pozemního vysílání spojeny v době první televizní digitalizace.
Stanici TV Písnička si mohli diváci poprvé naladit v prosinci 2014, kdy se objevila v DVB-T multiplexu 4 společnosti Digital Broadcasting, který po přechodu na DVB-T2 nahradila celoplošná síť 24. Po několika měsících, v dubnu následujícího roku, prošla stanice rebrandingem, aby se po několika dnech od této změny její vysílání rozdělilo na dvě části a program obohatila nová stanice Country no.1. Na začátku května, tedy přesně před devíti lety, přišlo další překvapení – oba programy v DVB-T multiplexu 4 skončily. Za vysílání bez potřebného oprávnění, tedy licence, obdržela společnost Šlágr TV ještě v únoru 2018 dodatečně tří set tisícovou pokutu.
Šlágr rádio a DAB+ přijímače za pár eur
S ohledem na to, že mezi cílovou skupinou seniorů se Šlágr TV stala v horizontu několika let doslova kultovní značkou, otvírala se Karlu Peterkovi další ze zajímavých možností pro jeho mediální aktivity. Koncem roku 2016 požádala společnost Šlágr TV Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o licenci pro novou digitální stanici Šlágr Rádio, kterou následně od mediálního regulátora také získala. Tento rozhlasový program měl navazovat a rozvíjet vysílání Šlágr TV. Peterka tehdy uvedl, že disponuje archivem rekordních 150 tisíc skladeb.
Předpokládal, že stanici bude šířit prostřednictvím rozhlasového multiplexu Českých Radiokomunikací, který však v té době pokrýval signálem pouze území hlavního města. Na Slovensku pak mělo Šlágr Rádio vysílat v síti operátora AVIS, který v následujících letech převzala společnost Towercom. Propagaci digitálního rádia chtěl šéf Šlágru pomoci prodejem levných DAB+ přijímačů „za pár eur“, jak tehdy uvedl pro portál Digitální rádio. Přesto, že projekt získal licenci, se realizace vůbec nedočkal. Šlágr TV totiž tuto licenci 13. září 2017 vrátila a nezačal tak ani prodej vlastních digitálních rádií.
# RRTV # TV # DVB-T2 # České Radiokomunikace # regulace # DAB+ # Digital Broadcasting # Šlágr TV # Šlágr # Šlágr 2 # Šláger Muzika # full HD # Šláger Originál # Šláger Premium # Karel Peterka
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.