Autor textu Martina Vojtěchovská
Podzimní program se televize Nova snažila postavit tak, aby byla úspěšná
v každém vysílacím dni, říká o novém schématu programová ředitelka
Silvia Majeská.
V podzimním programovém schématu televize Nova se objevuje několik pořadů, které čeští diváci uvidí poprvé. Jde o pozdně odpolední vědomostní pořad Na lovu (The Chase), nový seriál s Vojtěchem Dykem Pan profesor a reality show Love Island, která sleduje život mladých párů ve vile. Nový je také pořad Souboj na talíři, který staví na tvářích kuchařské show MasterChef. Ta bude na podzim pokračovat novými díly, stejně tak další řadu nabídnou Superstar, Svatba na první pohled, Ulice a seriál Specialisté. V programu pro lineární TV vysílání ale po 16 letech absentuje Ordinace v růžové zahradě 2. V úterý večer ho už loni na podzim nahradila show MasterChef, ve čtvrtek večer půjde letos na podzim místo Ordinace seriál Pan profesor.
O podobě podzimního vysílání na TV Nova jsme po skončení prezentace na tiskové konferenci mluvili s programovou ředitelkou TV Nova Silviou Majeskou.
Na první pohled se to jeví tak, že podzimní schéma televize Nova obsahuje v hlavním vysílacím čase víc pořadů typu reality show, než bylo dosud u Novy zvykem. Zejména pokud to srovnáme se sezónami 2019 a staršími.
Částečně ano, ale oproti loňskému podzimu to tak velká změna zase není, tam jsme v průběhu týdne vysílali z formátů reality show pořady MasterChef, Výměnu manželek a Tvoje tvář má známý hlas. Do letošního podzimu jsme přidali jeden slot navíc a rozšířili počet premiér.
Jak tedy letošní podzimní schéma celkově vnímáte?
Charakterizovala bych ho tak, že se posouváme vpřed. Snažíme se navazovat na úspěšné programy a pilíře z minulosti a do toho přinášíme nové pořady. To je snad dobrý mix pro diváka. V programu najde známé věci, ale i novinky.
Letos je to vůbec první sezóna po 16 letech, kdy v programu schází Ordinace v růžové zahradě, což bylo dosud nepředstavitelné. Jak obtížné bylo obejít se při stavbě schématu bez Ordinace?
O tom jsme vedli intenzivní debaty, protože Ordinace byla dlouhodobým pilířem programu Novy. Jak jsem ale říkala, posouváme se vpřed a hledáme nové cesty. Ordinace pokračuje na Voyu, kde je o ní mezi diváky zájem, a její fanouškové tak o nové díly nepřijdou. Zároveň je to pro nás velká výzva, protože nám tato změna dává prostor nabídnout divákům nové formáty. Nový seriál Pan profesor je vztahovým seriálem s prvky komedie, který ale řeší i různá vážná témata dnešní mladé generace. Celkově jde o odlehčený seriál, který by mohl diváky v dnešní době potěšit.
Je možné, že by se Ordinace po čase do lineárního televizního vysílání vrátila? Například ve formě nějakých sestřihů nebo v jinak upravené podobě?
V televizi jsem se naučila, že nikdy se nemá říkat nikdy. Je to tak dynamické médium, že nemůžu teď stoprocentně tvrdit, že se něco v budoucnu nestane. Ještě v únoru 2020 jsme měli nějaká očekávání, ale v řádu týdnů se vše změnilo, stáhli jsme z vysílání rozběhnuté pořady a začali jsme vysílat reprízy a zpravodajské speciály o pandemii, což bych předtím nečekala, že se stane.
Dvě řady seriálu Pan profesor, který letos na podzim půjde ve čtvrtečním čase místo Ordinace, už odvysílala sesterská televize Markíza, kde se zařadil k nejúspěšnějším pořadům. Bude české provedení seriálu podobné jako slovenské, nebo se budou obě verze lišit?
Zpracování bude podobné, vycházíme ze stejného originálu (německý seriál Der Lehrer, poprvé se vysílal v r. 2009, pozn. red.). Vložili jsme ale do příběhu prvky určené pro české diváky. Je to typ seriálu, který výrazně svou osobností a charismatem formuje jeho hlavní představitel. Vojta Dyk, který ho ztvárňuje, je velmi lidský a charismatický a vytyčuje celkové vyznění seriálu.
Na Slovensku se bude letos na podzim vysílat třetí řada seriálu Pan profesor. Plánujete několik sezón seriálu Pan profesor i pro český trh?
Byli bychom velmi rádi, kdyby to tak bylo. Ve finále ale rozhodnou diváci, od nichž dostaneme zpětnou vazbu. Potenciál v něm vidíme, v zahraničí se vysílá úspěšně několik let. Přestože na Slovensku měla první řada dobrá čísla, tak výsledky druhé řady byly ještě lepší (závěrečný díl druhé řady dosáhl podílu 33,8 % v CS 12-54, pozn. red.). Diváci si na seriálové postavy zvykli a intenzivněji prožívali jejich osudy.
Patří seriál Pan profesor k těm pořadům, od kterých máte na podzim nejvyšší očekávání z hlediska sledovanosti? Má to být ten hlavní tahák?
Tahák je to proto, že je to novinka. Je to trochu jiný typ seriálu, než které jsme dosud vysílali. Na druhou stranu ale nečekáme, že by tento seriál táhnul celou programovou strukturu. Snažili jsme se ji postavit tak, abychom byli úspěšní v každém vysílacím dni.
V úterý a ve středu zařadíte do hlavního času kuchařskou reality MasterChef. Dosáhnete tímto „zdvojením“ požadované sledovanosti?
MasterChef se nám osvědčil, a to speciálně v naší cílové skupině (v podzimní sezóně 2020 dosáhl podílu na sledovanosti 29,90 % v CS 15-54, pozn. red.). Připravuje ho zkušený tým, který dokáže velmi dobře vystihnout emoce, napětí, ale i zábavu. V některých zemích se MasterChef vysílá dokonce denně. Není to tedy nezvyklé vysílat ho víckrát týdně, my na to přirozeně navazujeme.
Pořady jako Superstar, MasterChef, nová reality Love Island nebo seznamka Svatba na první pohled lze chápat jako pořady pro mladší publikum. Je to záměr oslovit podzimním schématem mladší publikum?
Není to vyloženě tak, že bychom potřebovali omlazovat, protože ve srovnání s konkurencí máme mladší diváky. Je pro nás ale přirozeně důležité zasahovat mladší cílovou skupinu, protože se soustředíme především na diváky ve věku 15-54 let. Vybíráme tedy formáty, které tomuto vymezení odpovídají. Pokud bychom vybírali starší formáty, nedosáhli bychom na naši cílovou skupinu. Na druhou stranu show jako MasterChef nebo Superstar se všude na světě vysílají jako pořady určené pro mainstreamového diváka. Je ale pravda, že Love Island je z těchto pořadů ten, který přitahuje výrazně mladé publikum, a proto je to taky určen primárně pro Voyo.
# TV # TV Nova # program # Superstar # MasterChef # Ordinace v růžové zahradě # Silvia Majeská # Pan profesor # Love Island
Autor textu Martina Vojtěchovská
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.