Autor textu MediaGuru
Televize Nova zařadí i do podzimního vysílání seriál Zlatá labuť.
Natáčení druhé řady seriálu právě zahájila.
Dobový seriál TV Nova Zlatá labuť bude mít pokračování v podobě nových dílů druhé řady. Natáčení v těchto dnech začalo. TV Nova přinese nové díly seriálu po letních prázdninách. Časově jsou situovány do léta roku 1939.
Režisérský tým seriálu se rozšíří. Vedle Braňa Holička a Bisera Arichteva bude nově Zlatou labuť režírovat Petr Nikolaev. Ten v minulosti režíroval například filmy Báječná léta pod psa, Lidice nebo Příběh kmotra. Režíroval také drama Muž, který stál v cestě, které má tento čtvrtek 25. května premiéru.
„Příběhy Báry, Petra, Ireny, Aleny a všech ostatních postav budou pokračovat pod ještě větším tlakem nacistické okupace,“ uvedl producent seriálu Filip Bobiňski a k závěru letošní sezóny dodává: „Už v závěru této sezony začne citelně přituhovat. Nacističtí okupanti začínají více uplatňovat svou sílu na naše postavy. Vše vyvrcholí překvapením, kdy se diváci dozvědí, kdo převezme nadvládu nad naším obchodním domem.“
„Osudů hrdinek a hrdinů našeho seriálu se dotknou konkrétní historické události jako fotbalový zápas Česko: Německo, vlastenecký pochod na Říp nebo bojkot veřejné dopravy. Nejen rodina Kučerových se ocitne pod obrovským tlakem. Diváci se dozví, kdo z našich postav se ukáže jako charakter a kdo se pod tíhou doby zlomí. Nová sezóna také nabídne více exteriérových scén, ukážeme nová prostředí, točit budeme i se zvířaty,“ přibližuje kreativní producentka TV Nova Klára Follová.
Premiérové díly seriálu Zlatá labuť zařazuje Nova do vysílání ve čtvrtek ve 20:20 a v týdenním předstihu na Voyo.
První sezóna seriálu Zlatá labuť má 21 dílů a poslední díl před prázdninami je naplánovaný na 22. června. Další informace o nové řadě seriálu Zlatá labuť zveřejní televize během léta. Průměrná sledovanost první řady seriálu dosahuje 820 tis. diváků 4+, podíl na sledovanosti v divácké skupině 15-54 představuje 21,2 % (zdroj: ATO-Nielsen, 2.2.-18.5. 2023).
-mav-
# TV # TV Nova # seriál # program # natáčení # Voyo # Zlatá labuť
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.