Autor textu ČTK
Senát zřejmě nezmění posílení role vydavatelů při sjednávání odměny
s poskytovateli informačních služeb na internetu, byť to vadí společnosti
Google.
Aktualizováno # Aktuality # Online
Senát zřejmě nezmění posílení role vydavatelů při sjednávání odměny s poskytovateli informačních služeb na internetu, byť to vadí společnosti Google. Horní parlamentní komoře to dnes doporučil její kulturní výbor v rámci novely autorského zákona, kterou doporučil schválit beze změn. Předseda výboru Jiří Růžička (za TOP 09) neprosadil ani zrušení postihu za nadměrné blokování uživatelů internetu, ani osvobození drobných živnostníků od autorských poplatků. Ústavně-právní výbor naopak doporučil novelu zamítnout kvůli obavám z dopadů sporných ustanovení.
Novela má po zásahu Sněmovny mimo jiné umožnit soudně zakázat provoz sdílení obsahu on-line, tedy například prostřednictvím YouTube, pokud by provozovatel opakovaně a neoprávněně zamezil nahrání příspěvku uživatele, odstraňoval jej nebo k němu znemožňoval přístup. Růžička v souladu s Asociací producentů v audiovizi označil úpravu postihu za vadnou a neúměrně přísnou, neboť zrušení služby by zasáhlo do práv všech jejích uživatelů. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) chce věc upravit novelou o audiovizuálních službách, kterou chce předložit do konce prvního čtvrtletí příštího roku.
Růžička chtěl zrušit také pasáž, podle níž by živnostníci nemuseli do budoucna platit autorské poplatky za to, že například v zázemí prodejny měli puštěnou reprodukovanou hudbu, která by byla nahodilá a nevýdělečné povahy. Proti úpravě jsou Ochranný svaz autorský nebo Mezinárodní federace hudebního průmyslu, podle nichž bude ustanovení zneužíváno. Baxa slíbil, že ministerstvo by v případě zneužívání výjimky navrhlo její úpravu.
Ústavně-právní výbor zamítnul novelu na návrh Michaela Canova (SLK), kterého podpořili i někteří další senátoři z vládních frakcí, kteří převzali argumenty odpůrců kritizovaných změn. Senátní hospodářský výbor ani mediální komise se na žádném postoji k novele neshodly. Horní komora o předloze rozhodne do konce týdne.
Kulturní výbor nevyhověl žádosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle jehož předsedy Petra Mlsny by měla horní komora z novely odstranit pro duplicitu definici dominantního postavení provozovatelů internetových vyhledávačů a jeho zneužití jako přestupku. Podle Mlsny je to už zakotveno v zákoně o ochraně hospodářské soutěže.
Ustanovení se týká povinnosti firem jako Google, Twitter nebo Facebook, které budou muset získat od vydavatelů nebo jejich kolektivního správce licence ke komerčnímu využívání jejich článků. Novela má stanovit také parametry licenčního poplatku. Za nedodržení by hrozila provozovatelům vyhledávačů pokuta až jedno procento jejich celosvětového ročního obratu, což se nelíbí zejména společnosti Google, která je provozovatelem nejužívanějšího internetového vyhledávače.
Asociace online vydavatelů (AOV) uvedla, že by bylo vhodnější vztahovat výši sankce k obratu dosahovanému na českém trhu, a to ve výši 15 či 20 procent. Je to podle jejího názoru odpovídající výše z pohledu motivace jednat „v dobré víře“, sankce je vztažena k příslušnému trhu a zároveň by mohla otevřít cestu k relativně rychlému nastavení parametrů dohody s technologickými platformami o platbách za používání obsahu vydavatelů a novinářů, pokud se na straně platforem potvrdí jimi deklarovaná ochota k jednání.
Google podle zástupkyně jeho české pobočky Júlie Schvarcové bude muset v případě přijetí novely zrušit dosavadní smlouvy s vydavateli a zároveň začít zobrazovat pouze titulky, nikoli krátké náhledy u zpráv, což sníží návštěvnost stránek vydavatelů, a tím i jejich příjmy. Zastánci novely to označili za pohrůžky. Podle nich má novela zajistit vydavatelům možnost dojednání spravedlivé odměny a zabránit provozovatelům vyhledávačů ve zneužívání jejich dominantního postavení na trhu.
-čtk, -mav-
Aktualizováno o stanovisko Ústavně-právního výboru
# legislativa # zákon # novela # autorský zákon # kulturní výbor # Senaát
Autor textu ČTK
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.