Autor textu ČTK
Senátní komise pro rozvoj venkova vyzvala vládu, aby řešila výpadky
televizního signálu kvůli přechodu na nový standard vysílání DVB-T2.
Senátní komise pro rozvoj venkova vyzvala vládu, aby řešila výpadky televizního signálu kvůli přechodu na nový standard vysílání DVB-T2. Požaduje také, aby bylo zachováno pozemní digitální vysílání televize i po roce 2030. Po jednání komise to dnes uvedl její předseda Jiří Vosecký (SLK). Podle něj je v krizových situacích, mezi něž zařadil koronavirovou pandemii nebo ruský vpád na Ukrajinu, nezbytné garantovat občanům přístup k televiznímu vysílání a hlavně k veřejnoprávní televizi.
„Přechod na televizní standard DVB-T2 vynucený odebráním rádiových kmitočtů pro mobilní 5G sítě způsobil na mnoha místech Česka problémy s televizním příjmem, a to zejména při inverzním počasí. Nejvíce tyto problémy dopadly na diváky České televize, ale i diváky komerčních televizí," uvedl Vosecký. Problém se podle něj týká tisíců lidí, kteří ztratili stabilní přístup k veřejnoprávní službě.
„Řešením je přidělit do současných velkých jednofrekvenčních sítí další mezinárodně zkoordinované kmitočty, a to zejména do vysílací sítě České televize," řekl Vosecký. Doporučení podle něj vychází mimo jiné ze studie expertů z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT.
Český telekomunikační úřad podle předsedy komise o problému věděl, pro jeho řešení ale nic neudělal. Příčinou špatného televizního příjmu byl podle odborníků přechod na velké jedno-frekvenční sítě a technicky limitovaná schopnost přijímacích zařízení zpracovávat mnohonásobný příjem DVB-T2 signálu, který dorazí na vstup přijímače s různým zpožděním, uvedl Vosecký. Do problémů se promítá také geografické uspořádání České republiky.
„Na jednání jsem senátory informoval, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) rychle ustanoví pracovní skupinu k vyřešení problémů s kvalitou pokrytí televizním signálem. Zástupci Senátu samozřejmě budou také přizváni. MPO počítá se zachováním nezbytné úrovně fungování terestrického televizního vysílání i po roce 2030," uvedl náměstek ministra průmyslu Petr Očko.
Senátoři také chtějí po vládě, aby na mezinárodní půdě aktivně bojovala za zachování pozemního digitálního vysílání ve stávajícím rozsahu i po roce 2030. "Shodli jsme se, že zemské televizní vysílání je nezastupitelné. Jeho omezení či úplné zrušení by zvýšilo náklady minimálně 55 procentům domácností," uvedl Vosecký. Komise proto požádala ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN), aby do konce června přeložil Senátu stanovisko, které Česko bude zastávat na jednáních v rámci Evropské unie na Světové radiokomunikační konferenci v roce 2023.
-čtk-
# TV # DVB-T2 # digitalizace # Vláda ČR # regulace # Senát
Autor textu ČTK
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.