Autor textu ČTK
Senát se postavil proti rušení rozhlasových a televizních poplatků pro
Českou televizi a Český rozhlas.
Senát se postavil proti rušení rozhlasových a televizních poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Vyzval dnes na závěr lednového zasedání vládu, aby upustila od destrukce systému poplatků, který podle něj spolehlivě funguje už víc než 30 let. Senátoři míní, že zrušení systému poplatků a převod na financování ze státního rozpočtu vystavuje média veřejné služby nebezpečí subjektivního rozhodování a politické zvůle. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027.
Pro návrh hlasovalo 33 z 55 přítomných senátorů. Zapotřebí bylo nejméně 28 hlasů. V Senátu mají většinu strany, které jsou ve Sněmovně v opozici. Vládní Motoristé ani SPD v Senátu zastoupení nemají.
Stanovisko navrhla senátní mediální komise. Ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy) její usnesení komentoval tak, že Senát se rozhodl držet starých pořádků. Místo, aby přijal moderní pojetí médií veřejné služby, zvolil podle něj zakonzervování současného stavu.
Senát v usnesení také připomíná, že platné evropské nařízení, Evropský akt o mediálních službách, ukládá členským státům povinnost zajistit, aby poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb měli k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet. Senátoři rovněž vyjádřili přesvědčení, že média veřejné služby jsou v časech informační války vedených proti členským státům EU zejména Ruskou federací klíčovým pilířem informační bezpečnosti České republiky;
Předsedkyně senátního klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová již dopoledne k tomuto návrhu řekla, že někteří senátoři zřejmě nezaregistrovali výsledky loňských sněmovních voleb, z nichž vzešla nová vláda, která slíbila zrušení poplatků ve svém programu. Mračková Vildumetzová za senátorský klub ANO přišla s protinávrhem, který vycházel z programového prohlášení vlády. V něm by Senát podpořil záměr vlády z programového prohlášení ohledně zrušení poplatků a podpořil by závazek vlády zajistit transparentní kontrolu prostřednictvím Nejvyššího kontrolního úřadu. Senát ho ale nepřijal
Nezařazená senátorka Daniela Kovářova označila usnesení za ideologické a manipulující. Poukazovala například na to, že i jiné země jako třeba Francie nebo Nizozemsko poplatky zrušily a televize financují ze státního rozpočtu. Usnesení odmítla i pražská senátorka Vladimíra Ludková (ODS a TOP 09). Řekla, že z jejího pohledu je to pouhá proklamace, která chce zakonzervovat současný stav.
„Není moudré bourat systém v dobách zuřících válečných konfliktů," řekl senátor a předseda mediální komise David Smoljak (STAN). Uvedl, že je důležité rozlišit, zda změnu ve financování médií veřejné služby dělá například dánská premiérka Mette Frederiksenová, která je považuje za pilíř demokracie, nebo někdo jiný, kdo je chce zničit.
Proti zrušení poplatků se postavilo v úterý i předsednictvo opoziční TOP 09. „Tento krok považuje TOP 09 za přímý útok na nezávislost médií veřejné služby a za ohrožení jednoho ze základních pilířů demokratického právního státu," uvedla TOP 09.
K další schůzi se Senát sejde zřejmě 11. února.
# Česká televize # Český rozhlas # financování # poplatek # Senát PČR
Autor textu ČTK
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.