Senát podpoří novou evropskou mediální regulaci, chce ale úpravy
Senát podporuje připravovanou evropskou regulaci Media Freedom Act, je ale pro
několik úprav v jeho znění.
Senát ocenil snahu Evropské komise o podporu nezávislosti a svobody médií, jejich plurality a o jejich transparentní financování z veřejných peněz. Ve shodě s vládou ale dnes požádal o to, aby se vyjasnil právní rámec pro vydání Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků (Media Freedom Act). Obává se, aby nezasahoval do pravomocí členských států unie.
Horní komora chce vyjasnit kompetence zamýšleného Evropského sboru pro mediální služby a omezit okruh poskytovatelů mediálních služeb, na které by se měla vztahovat ochrana před případným zadržením nebo odposloucháváním.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) označil stanovisko Senátu, které připravil jeho evropský výbor, za vyvážené. Postavil se proti návrhu senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), podle níž by Českou mělo unijní regulaci zcela odmítnout jako nepřiměřený zásah do pravomocí členských států.
Senát podle stanoviska ocenil úsilí Evropské komise o zpřístupnění informací o vlastnících médií a celkové zvýšení transparentnosti vlastnické struktury i financování mediálních služeb. Upozornil ale na potřebu, aby se tato povinnost vztahovala i na mikropodniky.
Horní komora ocenila také snahu o zajištění přiměřených a stabilních finančních zdrojů poskytovatelům veřejnoprávních médií pro plnění jejich poslání a k ochraně redakční nezávislosti. Zároveň je Senát přesvědčen o důležitosti transparentní podpory soukromých médií.
Nová unijní legislativa by podle eurokomisařky Věry Jourové měla zajistit to, aby státy ani jejich organizace nezasahovaly do obsahu médií. „Státy ani jejich organizace nesmí zasahovat do obsahu toho, co má být v médiích," uvedla v srpnu Jourová k obsahu předpisu. Pokud mají média příjmy z veřejných peněz, mělo by být jasně určeno, na co tyto prostředky jdou. "Nechceme, aby státy - a taková je teď už někde praxe - financovaly z veřejných rozpočtů některá média, která pak o nich píšou hezky," řekla Jourová. Po členských zemích chce rovněž nastavení kritérií pro jmenování rad veřejnoprávních médií.
Ustanovení týkající se veřejné podpory médií budou podle eurokomisařky reagovat na situaci v Maďarsku. „Maďarsko nám bylo inspirací nejen v oblasti financování médií z veřejného rozpočtu, ale zejména reagujeme na vytvoření monopolu, který má název KESMA, kde už je dnes několik set různých médií, které požívají největší státní podporu a pak je diskutabilní, do jaké míry takováto média mohou být nezávislá," uvedla Jourová, která stav médií v Maďarsku už dříve kritizovala. Středoevropská tisková a mediální nadace (KESMA), která kontroluje velkou část médií, je blízká vládě tamního premiéra Viktora Orbána.
-čtk-
# média # regulace # legislativa # EU # Senát # Media Freedom Act # direktiva
Autor textu ČTK
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.