Autor textu MediaGuru
S dezinformacemi o novém typu koronaviru se setkalo 60 % Čechů. Více než
polovina populace jim alespoň zpočátku uvěřila.
S fake news o koronaviru se během pandemie setkalo 6 z 10 Čechů. Naprostá většina z nich, celkem 52 % populace, jim alespoň zpočátku uvěřila. Z vybraných informací kolujících o koronaviru věří nejvíce lidí tomu, že v prevenci proti koronaviru pomáhá pobyt na slunci. Vyplývá to z aktuální výzkumu agentury Ipsos.
Fake news byly nejčastěji zaznamenány na Facebooku (41 %), na sociálních sítích obecně (39 %) nebo na webových stránkách (37 %). Naprostá většina z těch, co fake news zaznamenala, jim alespoň zpočátku uvěřila – celkem 52 % populace. Čtvrtina populace jim uvěřilo opakovaně. Míra uvěření se přitom neliší dle jednotlivých socio-demografických charakteristik.
Na vybrané informace kolující o koronaviru se Ipsos zeptal české veřejnosti a porovnal je s výsledky mezinárodního výzkumu Ipsos realizovaného v 16 zemích světa. Češi častěji než jiné národy věří, že pobyt na slunci pomáhá v prevenci proti koronaviru – za pravdivou informaci ji považuje 32 % Čechů, ve světě jen 19 %.
Naopak výrazně méně než jiné národy jsou Češi přesvědčeni o možnosti přenosu viru prostřednictvím poštovních zásilek ze zahraničí – věří tomu jen 19 % Čechů oproti 35 % ve světě, přičemž nejsilnější přesvědčení panuje u Indů. Necelá pětina české populace (17 %) je přesvědčena, že pokud u člověka testy koronavirus potvrdí, není již možné ho chytit znovu, což se příliš neliší od globálního průměru (16 %).
„Ačkoli se mladí lidé s fake news o koronaviru setkali častěji, k těmto konkrétním informacím jsou kritičtější, věří jim méně často než ostatní věkové skupiny. Naopak lidé starší 65 let velmi často nedokáží posoudit, zda je tvrzení pravdivé, či nikoli,“ uvedl k průzkumu Jakub Malý, ředitel agentury Ipsos.
Ipsos rovněž sleduje od počátku pandemie postoje veřejnosti ke koronaviru. Zatímco v březnu pocit ohrožení rostl výrazně (81 %), v průběhu dubna a května klesal (55 %), nyní začíná opět mírně narůstat (60 %). Od července také mírně vzrostly obavy z dopadu pandemie na zaměstnání, z růstu cen a z nutnosti snížit své životní standardy. Významně sílí přesvědčení, že boj s koronavirem bude dlouhodobá záležitost. Nyní je přesvědčeno až 67 % Čechů, že dostat virus pod kontrolu potrvá déle než šest měsíců, přičemž v březnu si to myslelo jen 15 % populace.
-stk-
# výzkum # research # koronavirus # dezinformace # Ipsos # fake news
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.