Autor textu MediaGuru
S deepfakes se setkala už téměř třetina Čechů
Zatímco letos v dubnu se adresátem nějaké formy deepfake stalo 22 %
české populace, v říjnu už to bylo 29 %, vyplývá z průzkumu agentury
Ipsos.
Umělá inteligence se stává součástí života české populace. Až třetina lidí by uvítala asistentku/asistenta na bázi umělé inteligence, kteří by je provázeli zprávami v médiích. Čtyři z deseti lidí vnímají přínos umělé inteligence pro svoji budoucí kariéru. Populaci však ohrožují i negativní jevy s ní spojené. Roste podíl těch, kteří se setkali s fenoménem falešných videí, tzv. deepfakes. Zjištění vyplývají ze sociologického šetření Ipsos pro Centrum pro mediální studia při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK).
Necelá třetina Čechů (31 %) tvrdí, že by uvítali asistentku či asistenta na bázi umělé inteligence, který by je provázel zprávami v médiích. Častěji jde o muže (35 %) než ženy (26 %), rozdíl je patrný i dle věkových kategorií. Zatímco u lidí do 34 let tyto asistenty vnímá pozitivně téměř 40 %, u lidí nad 66 let je to pouze 25 %. „Z hlediska náklonosti k AI se potvrzuje obecný trend, který sledujeme více než dva roky. Nejvíce techno-optimistickou generací jsou muži do 34 let, což je výrazně vidět právě ve vztahu k umělé inteligenci a jejímu využívání v každodenním životě,“ uvádí Michal Kormaňák z agentury Ipsos.
Až 46 % Čechů souhlasí, že asistenti na bázi umělé inteligence představují budoucnost komunikace, přestože většina (65 %) stále upřednostňuje lidský kontakt před AI asistentkami/asistenty. Zároveň však 39 % Čechů vnímá takové asistenty jako možné ohrožení soukromí.
„Naše data ze čtyř vln kontinuálního sociologického šetření po uvolnění nástrojů generativní umělé inteligence, v čele s ChatGPT, na podzim 2022 zcela jasně potvrzují, že pojem komunikace již nemůžeme ani v českém kontextu vnímat pouze antropocentricky. V éře generativní umělé inteligence tak nabývá na významu chápání komunikace v rovině člověk-stroj či stroj-stroj. Nejnovější data našeho výzkumu navíc prokazují, že více než třetina tuzemské populace interaguje se systémy jako je ChatGPT několikrát týdně. S podporou Technologické agentury ČR se tak snažíme pokládat základy oboru komunikace člověk-stroj,“ doplňuje Václav Moravec z Centra pro mediální studia při FSV UK.
Důležitost umělé inteligence pro učení i kariéru
Výzkum se zaměřil i na využívání umělé inteligence mimo oblast médií. 58 % Čechů souhlasí, že to, co se dozví nebo naučí o umělé inteligenci, je pro ně užitečné v osobním životě, při studiu či v práci. Až 42 % má pocit, že zvládne úkoly spojené s využitím AI a 39 % tvrdí, že vzdělávání v oblasti umělé inteligence je baví.
Zásadní jsou pak i dopady na kariéru – 43 % lidí souhlasí s výrokem, že znalost umělé inteligence jim v budoucí kariéře poskytne výhodu, 37 % tvrdí, že jim znalost umělé inteligence v budoucnu pomůže najít dobrou práci.
S deepfakes má zkušenost čím dál víc Čechů
Významný rozvoj technologií na bázi umělé inteligence nepřináší společnosti pouze výhody. Jedním z negativních jevů je pak problematika tzv. deepfakes, tedy technologií, které umí vytvářet falešný digitální obsah jako jsou videa či hlasové stopáže. Zatímco v dubnu 2024 se adresátem či adresátkou nějaké formy deepfake stalo 22 % populace, v říjnu už to bylo 29 %. Až 8 z 10 lidí pak souhlasí s tím, že právě deepfakes zásadně zvýší množství dezinformačního obsahu v sociálních médiích, 73 % dokonce vidí tyto technologie jako něco, co může ohrozit samotné fungování demokracií.
O výzkumu
Výzkum byl realizován ve spolupráci s Centrem pro mediální studia při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v rámci projektu TQ01000100 Newsroom AI: veřejná služba v éře automatizované žurnalistiky, podpořeného Technologickou agenturou ČR (programu SIGMA).
Cílovou skupinou byl reprezentativní vzorek české populace starší 15 let. Výběr respondentů byl proveden na základě kvót pro pohlaví, věk, vzdělání, velikost sídla a kraje. Celkem se výzkumu zúčastnilo 1269 respondentů, sběr dat byl proveden online přes Ipsos panel Populace.cz v říjnu 2024.
-stk-
# výzkum # research # Ipsos # umělá inteligence # AI # Fakulta sociálních věd UK # deepfakes # Centrum pro mediální studia
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.