Autor textu MediaGuru
Role politického marketingu se v českém prostředí přeceňuje,
předvolebních debat bylo letos příliš mnoho, shodli se hosté na nedávné
diskusi Rozpravy českých médií.
Letošním marketingovým kampaním před sněmovními volbami a také roli, jakou v předvolebním období sehrála média, se věnovalo setkání Rozpravy o českých médiích, které na konci října uspořádala Fakulta sociálních věd UK.
Na tom, zda letošní sněmovní volby měly klíčové téma, se diskutující nemohli jednoznačně shodnout. V diskusi převládal názor, že letošní sněmovní volby neměly žádné klíčové téma. S tím ale nesouhlasil Radek Hadj Moussa, vedoucí marketingu a kreativní strategie ODS, který viděl hlavní téma voleb v zachování prodemokratického směřování země. „Volby měly stěžejní téma. Udržení západního směřování, udržení demokratického systému a toho, co se tady před 30 lety změnilo, jestli bude vládnout demokratická koalice, nebo ANO ve společnosti s komunisty a SPD,“ zmínil.
Klíčovost tohoto tématu ostatní účastníci nesdíleli. Důležitost viděli spíše ve formě kampaně, která podle jejich názoru nakonec rozhodla. Ke konci kampaně se jako důležité téma mohl jevil tzv. green deal (opatření EU v oblasti klimatu, pozn. red.), ale ve skutečnosti ani to nerozhodlo. Podle diskutujících politické subjekty chtěly navázat na úspěch tohoto tématu v německých volbách, které se konaly jen o pár dnů dříve. Jakub Horák, expert na politický marketing, označil podobné téma za „křehké", protože se tomu, kdo s ním přijde, může vymstít.
Michel Perottino, vedoucí katedry politologie na FSV, označil letošní kampaň narozdíl od předešlých voleb za více kontaktní. Kontaktní kampaň má ale v dnešní době podle Hadj Moussy také velký přesah na sociální sítě.
Z pohledu marketingu se musely nově vzniklé koalice vypořádat s otázkou, s jakou značkou se budou o přízeň voličů ucházet. Zatímco ODS, TOP-09 a KDU-ČSL se rozhodly pro novou značku Spolu, koalice STAN a Pirátů pokračovala se svými značkami. „Není jednoduché vybudovat brand od nuly, za půl roku je to riskantní. Při rozhodování jsme uvažovali, jestli do tohoto risku jít a vybudovat nový brand, nebo jestli udržet dva stávající,“ zdůvodnil Tomáš Pergl, tiskový mluvčí STAN. Radek Hadj Moussa k budování značky Spolu podotkl, že tvořena byla běžnými marketingovými postupy spíše než politickými.
Roli v kampaních měly i dezinformace, které se dotkly především Pirátů. Podle Jakuba Horáka si ale Piráti za některé mohli sami (např. prohlášení europoslance Peksy o dialogu s migranty). Kampaň Pirátů také označil za nepovedenou, strana podle jeho názoru potlačila značku a nevystihla potřeby lidí (Horák se podílel na kampani Pirátů v roce 2017, pozn. red.). Michel Perottino se domnívá, že premiér Andrej Babiš si jako hlavního nepřítele pro dezinformační kampaň nevybral ODS právě proto, že doufal v jejich povolební spojení. Zároveň také na jaře vnímal předsedu Pirátů Ivana Bartoše jako nejsilnějšího protivníka z možných soupeřů.
Mediální debaty sehrávají ve volbách důležitou roli a v letošním roce tomu nebylo jinak. Sociální média zesilují dopady televizních debat, poukázal Jakub Horák. Na televizní debaty se odkazuje na sociálních sítích a odkazy se rovněž používají v následné komunikaci stran. „U debat je důležitá autenticita a sebevědomí, když se člověk cítí připravený, je to poznat. Nám se vyplatilo čím méně přípravy, tím lépe pro člověka, který do debaty jde,“ dodal k tomuto tématu Tomáš Pergl.
Televizní diváci měli možnost sledovat debaty na několika televizních stanicích. Diskutující se shodli na tom, že debat bylo „nesmyslně" mnoho a pro diváky bylo obtížné odnést si z nich něco nového. Za přínosnější označili debaty s nižším počtem účastníků. Přestože formát hlasování jako v reality show, který letos zavedla TV Prima, svádí ke zjednodušování voleb, ve finále pravděpodobně debata Primy podle Radka Hadj Moussy měla vliv na poslední rozhodování voličů a v této debatě se podle jeho slov ukázaly kvality lídrů. Celkově se ale podle Moussy vliv politického marketingu přeceňuje. „Marketing není důležitější než to, co strany nabízejí. Politika není marketing, marketing ji nezachrání," uvedl.
Záznam z debaty si můžete prohlédnout níže.
Zdroj: Rozpravy o českých médiích, FSV UK
-tšl-
# reklama # kampaň # TV Prima # Česká televize # Rozpravy o českých médiích # Fakulta sociálních věd # volby 2021 # politika # Radek Hadj Moussa # Jakub Horák # Michel Perottino # Tomáš Pergl
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.