Autor textu MediaGuru
Rozpočet ČRo na 2022 je napjatý, GŘ chce jednat o navýšení poplatku
Rozpočet Českého rozhlasu na rok 2022 je sestaven jako vyrovnaný ve výši
2,236 mld. Kč. Vzhledem ke stagnaci výši rozhlasového poplatku ale musí
ČRo sáhnout k úsporám a chce v příštím roce jednat o jeho
navýšení.
Rozpočet Českého rozhlasu (ČRo) na rok 2022 je sestaven jako vyrovnaný se shodným objemem nákladů a výnosů ve výši 2,236 mld. korun. Proti rozpočtu na rok 2021 se rozpočtová suma snižuje o 77 milionů korun. Český rozhlas v novém rozpočtu počítá se snížením počtu pracovních míst k 31.3. 2022. Zdůvodňuje to stagnací koncesionářského poplatku, který se od roku 2005 nemění a představuje 45 Kč.
„Rozpočet na rok 2022 tak bude velmi napjatý a ČRo bude muset nutně přistoupit k vnitřním úsporám, například optimalizaci pracovních míst. Při stále rostoucích nákladech na provoz jinak nebude dlouhodobě možné ufinancovat služby ČRo, jejichž zachování je pro nás prioritou. V roce 2022 začneme intenzivně jednat o navýšení rozhlasového poplatku s politickou reprezentací, která dosud k tomuto kroku nenašla vůli,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Schválený rozpočet na příští rok má plně zabezpečit vysílání všech 24 stanic Českého rozhlasu a vysílání do zahraničí Radio Prague International, které částečně financuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
Výnosy z prodeje reklamy a sponzoringu by měly příští rok dosáhnout 84,5 mil. Kč.
Meziroční snížení celkových výnosů souvisí především s nižším plánovaným objemem čerpání fondu digitalizace o 84 milionů korun a je způsobeno změnou způsobu financování digitálního vysílání DAB+. Do roku 2021 byl provoz i marketing digitálního vysílání plně hrazen z prostředků účelového fondu na krytí nákladů na digitalizaci rozhlasového vysílání, který byl tvořen a průběžně naplňován z nakumulovaných zisků minulých let. Od roku 2022 se digitální pozemní vysílání DAB+ stává plnohodnotnou distribuční platformou Českého rozhlasu, a proto jeho provoz bude hrazen jako ostatní distribuční kanály z rozhlasových poplatků. Navíc k 31. 12. 2021 ukončí Český rozhlas své vysílání na středních vlnách (AM), čímž od roku 2022 vygeneruje permanentní úsporu, která bude plně využita právě na krytí nákladů na digitální vysílání DAB+.
Ve výnosech z rozhlasových poplatků jako hlavním zdroji financování Českého rozhlasu je plánováno meziroční snížení o dva miliony korun, které vychází především z dlouhotrvajícího poklesu poplatníků v oblasti fyzických osob – domácností. Dalším velmi podstatným faktorem pro rok 2022 je dopad koronavirové krize. Ten se negativně odráží především do vývoje počtu rozhlasových přijímačů u podnikatelských subjektů. S ohledem na množství plánovaných akvizičních akcí a jejich předpokládanou úspěšnost je meziročně plánován pokles pouze o 0,1 %.
Do plánovaných nákladů byly zakalkulovány celoroční provozy dvou nových stanic Českého rozhlasu spuštěných v průběhu roku 2021 – Český rozhlas Radiožurnál Sport a Český rozhlas Pohoda. Do nákladů se rovněž promítá posílení nákladů na výrobu nových staničních i mimo staničních podcastů, navýšení nákladů na údržbu a podporu informačních systémů i předpokládané navýšení cen energií a vyšší ceny u nově vysoutěžených služeb. Rovněž v nákladech byly vyčleněny prostředky na sportovní akce mimořádného rozsahu (Zimní olympijské hry v Číně, Mistrovství světa v kopané v Kataru nebo Mistrovství světa v hokeji ve Finsku).
V oblasti nových médií patří mezi nejvýznamnější investiční akce projekt mujRozhlas.cz a v neposlední řadě se na rok 2022 plánuje nákup licencí především pro hudební tvorbu Českého rozhlasu, nákup hudebních nástrojů pro Symfonický orchestr Českého rozhlasu a výroba dlouhodobých spotů.
-mav-
# Český rozhlas # Rada ČRo # koncesionářský poplatek # rozpočet # René Zavoral
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.