Autor textu MediaGuru
Retail: Móda vede evropský trh, u nás roste F&B a smíšené zboží
V oblasti pronájmů dominují v České republice sektory jako móda, jídlo
a nápoje (F&B) a smíšené zboží.
Poptávka ze strany maloobchodníků zůstává v České republice silná. Sektory jako móda, jídlo a nápoje (F&B) a smíšené zboží nadále dominují aktivitou v oblasti pronájmů. Móda zůstává v Evropě vedoucím segmentem s téměř 40% podílem pronajaté plochy v první polovině roku 2024, v České republice má 24% podíl, jak ukazuje analýza Retail Radar realitněporadenské společnosti Cushman & Wakefield. S využitím dat z Retail Activity Trackeru, který obsahuje přes 7000 transakcí ve 13 evropských zemích, přináší od roku 2021 přehled o vývoji maloobchodního trhu, zdůrazňuje nové trendy a rozvoj v Praze a dalších klíčových městech.
Jak vyplývá ze studie, maloobchodní trh odolává ekonomickým tlakům. Móda dominuje a značky jako JD Sports a Calzedonia pokračují v celoevropské expanzi. V Česku otevíral v prvním půlroce své nové prodejny řetězec Sinsay. Dá se očekávat, že pro tento segment byla stejně silná i druhá polovina roku 2024, kde hlavní novinkou bylo otevření nové vlajkové prodejny značky Boss v ulici Na Příkopě či otevření třetí prodejny Primark na českém trhu v pražské Metropoli Zličín.
Sektor F&B roste, především díky známým značkám jako McDonald's, Starbucks, Costa Coffee či Popeyes, které posilují svou přítomnost v Praze a dalších městech, zatímco značky jako Hawaiian Poke Bowl vedou expanzi po Evropě.
Také prodejny smíšeného zboží vykazují nárůst počtu transakcí, zároveň rostla meziročně i pronajímaná plocha. Mezi nejvýznamnější hráče na tomto poli řadíme značky jako je Flying Tiger, Pepco, Tedi či Action. V západní Evropě výrazně expanduje dánská značka smíšeného zboží Normal.
Na masový trh připadá přibližně 70 % pronajaté plochy i transakcí v první polovině roku 2024. Tento trh byl také jediným segmentem, který zvýšil svou aktivitu, a to o více než 12 % v počtu transakcí, což vedlo k téměř 5 % nárůstu pronajaté plochy ve srovnání s prvním pololetím roku 2023. Největší podíl na pronájmech si udrželi prodejci masového trhu s módou, následovaní prodejci smíšeného zboží. Aktivní byli také maloobchodníci s masovým trhem osobního zboží a zdraví a krásy, mezi jejichž aktivní značky patřily Vodafone, Ziggo, Claire's, Kiko, Douglas a Sephora. Poslední zmíněná otevřela na českém trhu svou novou vlajkovou prodejnu v ulici Na Příkopě.
Deset procent transakcí uskutečnili maloobchodníci prémiových značek, na které připadlo 7 % celkové plochy pronajaté v prvním pololetí roku 2024. Většina aktivit v 1. pololetí 2024 připadala na prémiové prodejce módy, následované prodejci v segmentu kosmetiky – včetně značek jako Aesop a Space NK.
Zatímco masový trh nadále dominuje, prémiové a luxusní značky si udržují stabilní přítomnost, zejména na významných místech. Pražské hlavní ulice nadále lákají prémiové a luxusní retailery, což podtrhuje přitažlivost hlavního města pro tyto segmenty. Luxusní značky byly nejvíce aktivní ve Velké Británii a Itálii, ale významný počet nově otevřených prodejen z luxusního segmentu se očekává v roce 2025 také v Česku.
„Oživení cestovního ruchu podporuje růst v luxusním segmentu, protože jeho zákaznická základna je méně ovlivněna rostoucími cenami. S otevřením pětihvězdičkového hotelu Fairmont Golden Prague v Pařížské ulici a projektu Pařížská 25 očekáváme nárůst nově otevřených prodejen v tomto sektoru,“ dodává za Jan Kotrbáček z Cushman & Wakefield.
-stk-
# fashion # móda # retail # analýza # maloobchod # Cushman & Wakefield # F&B # jídlo a pití # smíšené zboží
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.