Autor textu MediaGuru
Rektor ČVUT navrhuje, aby VŠ koupily deník Lidové noviny
Vojtěch Petráček, rektor ČVUT, přišel s návrhem, aby se vysoké školy
složily a koupily Lidové noviny ze skupiny Mafra.
Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Vojtěch Petráček navrhl, aby se vysoké školy složily a koupily Lidové noviny ze skupiny Mafra, která patří Agrofertu. Každá z 26 veřejných univerzit by měla dát dva až tři miliony korun, za ztrátový deník by tak zaplatily mezi 52 až 78 miliony korun. Petráčkův návrh ale nemá mezi ostatními rektory velkou podporu, uvedl dnes server Euro.cz. Šéfredaktor deníku István Léko o návrhu nic neví a považuje ho za nesmysl.
Petráček s nápadem přišel na konci června a poslal ho také České konferenci rektorů. „Uvažujeme o tom, že by to bylo akademické médium mimo politické proudy, ale opravdu je to jen součást diskuse, která vůbec není uzavřená. Strukturálně by to smysl dávalo, uvidíme, jak se k tomu kolegové postaví,“ sdělil serveru.
Rektor České zemědělské univerzity v Praze a předseda České konference rektorů Petr Sklenička je k Petráčkovu návrhu skeptický. Pro vysoké školy by to podle něj znamenalo spíše problémy, záměr by byl navíc na většině škol obtížně odůvodnitelný u akademických senátů a správních rad. „Bavili jsme se o tom i s některými rektory nedávno na plénu České konference rektorů a ti, se kterými jsem se o tom bavil, měli podobný názor,“ řekl Euru Sklenička.
Prodeje Lidových novin už několik let pravidelně klesají. Zatímco před pět lety byl průměrný denní prodaný náklad zhruba 40 300 kusů, letos to zatím je přibližně 26 500 výtisků. Vyplývá to z údajů Kanceláře ověřování nákladu tisku. Server Euro.cz navíc upozornil na to, že kvůli koronavirové pandemii utrpěly mediální domy velké ztráty.
Historie Lidových novin se začala psát v roce 1893, nejslavnější éru zažily za první republiky. Po listopadu 1989 je nejprve vydávala stejnojmenná firma vlastněná zakladateli a částí zaměstnanců, koncem roku 1993 pak do vydavatele vstoupil švýcarský Ringier (později Ringier-Springer). V září 1998 noviny koupil majitel vydavatelství Mafra, německá skupina Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft. Od roku 2009 vydává LN přímo Mafra, kterou na podzim 2013 ovládl podnikatel a současný premiér Andrej Babiš (ANO). Mafra spadá pod holding Agrofert, jehož akcie vložil Babiš v únoru 2017 do svěřenských fondů.
Od listopadu 1989 se v čele deníku vystřídalo 11 šéfredaktorů. Prvním byl Jiří Ruml, který vedl ještě samizdatové LN, po něm následovali Rudolf Zeman, Jaroslav Veis, Tomáš Smetánka, Jaromír Štětina, Libor Ševčík, Jefim Fištejn, Pavel Šafr, Veselin Vačkov, Dalibor Balšínek a od roku 2013 současný šéf István Léko.
-čtk-
# Lidové noviny # Andrej Babiš # Mafra # Vojtěch Petráček # ČVUT # univerzita # koupě # návrh
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.