Autor textu MediaGuru
Rekola mají za sebou rekordní zimu. Letos plánují sdílenou jízdu
zpřístupnit více uživatelům držákem na mobil.
Rekola letos zaznamenala rekordní zájem o sdílenou jízdu na kole i v zimním období. Stojí za tím vyšší venkovní teploty, ale i změna uživatelského chování, kdy se lidé postupně učí jezdit i v chladném počasí. Počet jednotlivých jízd díky tomu vzrostl o více než třetinu, počet registrací o 86 %. Na letošní rok plánují Rekola sdílenou jízdu na kole ještě více zpřístupnit novým prvkem usnadňujícím navigaci v ulicích, na všechna pražská kola přidají držák na mobil.
Od ledna do února zaznamenala bikesharingová platforma celkem 133 tisíc jízd, což je o 36 % více než loni. Ve srovnání s rokem 2021 činí nárůst dokonce 347 %. Registrací v zimním období bylo 6 058, tedy o 86 % více než v předchozím roce.
„Máme za sebou nejlepší zimu v historii. Prapůvodně jsme kola na zimu uklízeli a věnovali se jejich servisu, lidé ale vyjádřili zájem jezdit po celý rok. Každým rokem nám celoročních uživatelů přibývá,“ komentuje Vítek Ježek, zakladatel a CEO Rekol, s tím, že na sociálních sítích a v newsletterech se snaží edukovat své uživatele, jak se správně na kolo obléct a jaký přínos mají v tomto ohledu například rukavice.
Letos měla Rekola v zimních měsících kvůli zvýšenému zájmu na ulici celkem 2014 kol, před rokem to bylo o 654 kol méně. „Přes zimu uzavíráme okrajovější stanoviště u podniků, které fungují jen v létě. Kola servisujeme obvykle více na dílně a méně v ulicích, ale vzhledem k zájmu uživatelů jsme se snažili je vypouštět ven ještě rychleji než normálně. Kola pro zimu speciálně neupravujeme, jen nám občas dělá vrásky dobíjení digitálních zámků. V létě k tomu využíváme téměř výhradně energii ze solárního panelu v košíku, což v zimě někdy nestačí. A to nejen proto, že je kratší den a méně slunečního světla, ale občas nám solární panely zapadají sněhem,“ přibližuje zimní fungování Rekol Ježek.
To, že chladnější počasí není překážkou, potvrzují uživatelé, kteří si kolo v zimních měsících půjčili více než dvakrát. Je jich o 122 % více než loni. „Velmi často nás naši uživatelé používají jako dopravu na poslední chvíli — domů, do práce, na schůzku nebo na oběd v kombinaci s městskou dopravou. Nejvytíženější hodiny jsou v ranní špičce mezi sedmou a devátou hodinou a v odpolední mezi patnáctou a osmnáctou hodinou. Průměrná délka zimní jízdy byla 11,9 minut, tedy o čtyři minuty kratší než v létě. V Praze jsou za tuto dobu lidé schopni přejet například z Národní třídy na Křižíkovu nebo z Můstku do Holešovické tržnice,“ dodává Ježek. V Praze usnadňuje jízdu na sdílených kolech i možnost využití dvou jízd denně na 15 minut zdarma prostřednictvím Lítačky. Tu si na účet přidalo během zimy téměř 900 uživatelů, kteří se přidali k více než 60 tisícům aktivních uživatelů s Lítačkou.
Pozadu nezůstala ani ostatní města, kde Rekola doplňují síť veřejné dopravy, například v Brně, Prostějově a Krnově. Velké množství uživatelů také používá zaměstnaneckou MultiSportku, která proplácí 2 jízdy denně na 60 minut i s návštěvou jiného sportoviště.
V tomto roce plánují Rekola investovat více do přístupnosti a odstraňovat případné bariéry pro ty, co s jízdou na kole ve městě nemají příliš zkušeností. „Na všechna kola v Praze chceme přidat držák na telefon, abychom pomohli odstranit bariéru toho, že uživatel neví, kudy bezpečně jet. Zároveň jsme z dotazování zjistili, že spousta žen nemá kam dát za jízdy telefon, což může být také jednou z překážek,“ říká Ježek. Rovněž se budou snažit co nejvíce ulehčit proces půjčení a vrácení kola. „S městskými částmi a TSK postupně pracujeme na fyzickém vyznačování stanovišť pro sdílené prostředky tak, aby je uživatel nemusel hledat. Cílem je, aby prostě přijel někam a viděl bez aplikace, že kolo může vrátit na každém rohu,“ dodává Ježek. Už zavedenou novinkou je možnost vrácení kola v tzv. režimu vrácení zamknutím, tedy způsobem, kdy je možné jen zaklapnout zámek a odejít, již bez nutnosti focení.
Kromě podpory firem v dodržení jejich cílů udržitelného rozvoje, mají Rekola v plánu expandovat v rámci Evropské unie. Jejich vizi podpořil i nedávno vydaný Cycling Industries Europe report, který bikesharing označil za nejrychleji rostoucí cyklosegment. „Stále vidíme hodně měst, kde by mohl bikesharing lidem pomoci,“ uzavírá Vítek Ježek.
-stk-
# expanze # Rekola # bikesharing # sdílená jízda na kole # držák na kole # bariéra # zimní sezóna
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.