Autor textu MediaGuru
Reklamy na doplňky stravy nepovažují Češi za důvěryhodné, nakupují je
hlavně podle předchozí zkušenosti.
Dva ze tří internetových Čechů kupují doplňky stravy. Zatímco polovina z nich má dopředu jasno, jakou značku si vybere, druhá polovina neví. Pro respondenty je při výběru důležitá předchozí zkušenost, složení a cena. Za důvěryhodný zdroj informací o doplňcích stravy považují zejména informace lékaře či lékárníka, dále pak i od rodiny a známých, příliš pak nedůvěřují reklamám, a to hlavně těm na sociálních sítích. Vyplývá to z výzkumu agentury Ressolution Group a Nielsen, jenž proběhl online na vzorku pěti set respondentů starších 15 let, kteří jsou součástí Českého národního panelu.
Doplňky stravy – vitamíny, minerály, probiotika, kolagen a další – užívá pravidelně zhruba třetina internetových Čechů. Téměř 70 % je nakupuje, inklinují k tomu spíše ženy a respondenti s alespoň středoškolským vzděláním s maturitou. Tyto produkty pak kupují především pro sebe (95 %), s odstupem pak pro partnera/ku (32 %) a pro své děti (25 %).
Větší polovina respondentů (52 %) nemá dopředu značku vyhlédnutou, 48 % naopak vědí, jakou značku si vyberou. Z hlediska faktorů, které jsou pro kupující při výběru doplňků stravy důležité, vede předchozí zkušenost, kterou uvedly tři pětiny respondentů. Pro polovinu je pak důležitým faktorem složení doplňku (druh a množství jednotlivých složek), mezi 40 a 50 % respondentů uváděly dále cenu, doporučení od odborníka a akční ceny / výhodná balení. Pětina respondentů považuje za důležité doporučení rodiny a známých.
Co se týče místa nákupu doplňků stravy, tak zhruba polovina kupujících volí kamenné lékárny (tendence s vyšším vzděláním klesá), čtvrtina pak online lékárny (zde tendence naopak se vzděláním roste) a TOP 3 uzavírají se 17 % specializované weby, e-shopy s doplňky stravy.
Informace o doplňcích stravy si aktivně hledá přes 60 % z těch, kteří je kupují. Spíše tak činí ženy oproti mužům a tato tendence také roste spolu s vyšším vzděláním. Tři čtvrtiny z těch, kteří informace aktivně vyhledávají, využívají jako zdroj obecně internet (například vyhledávání na Google), polovina se pak dotazuje odborníků (lékaře či lékárníka) a obdobný podíl informace hledá na specializovaných webových stránkách. Okolo čtvrtiny respondentů se shodně ptá rodiny/známých, hledá na internetových fórech a na sociálních sítích.
Pokud jde o důvěryhodnost zdrojů informací, jako nejdůvěryhodnější uváděli respondenti, kteří kupují doplňky stravy, informace od lékařů a lékárníků, s odstupem následují informace od rodiny/známých. Jen minimum respondentů považuje za důvěryhodné reklamy na sociálních sítích, internetu a v televizi.
-stk-
Autor textu MediaGuru
Městský soud v Praze rozhodl o přeměně reorganizace společnosti Médea
v konkurs. Důvodem bylo, že společnost Knowlimits Group, kterou věřitelé
pověřili přípravou reorganizačního plánu, nepředložila návrh ve
stanovené lhůtě. Soud konstatoval, že jsou tak splněny zákonné podmínky
pro konkurs.
Láska ke značce je mezi spotřebiteli spíše výjimkou a sama o sobě nevede
k vyššímu nákupnímu chování. Na konferenci Brand Management to uvedla
Rachel Kennedy z Ehrenberg-Bass Institute for Marketing Science. Podle
prezentovaných dat jsou pro růst značek důležitější mentální
dostupnost a silné distinktivní prvky.
Zadavatelé považují AI nástroje za dostupné a největší přínos vidí
v jejich využití pro konkrétní marketingové úkoly. Výzkum AKA a ResSolution Group ale zároveň ukazuje, že s rostoucí automatizací se znovu
otevírá otázka hodnoty agenturní práce, zaznělo na prvním dni konference
Brand Management.