Autor textu MediaGuru
Týdeník Reflex se musí předsedovi SPD Tomiu Okamurovi omluvit za to, že ho
v roce 2012 nazval Pitomiem.
Týdeník Reflex se musí předsedovi SPD Tomiu Okamurovi omluvit za to, že ho v roce 2012 nazval Pitomiem. Označení nesmí nadále používat, rozhodl dnes pravomocně pražský vrchní soud. Výraz Pitomio je podle odvolacího senátu vulgární zkomoleninou politikova jména, která může zasáhnout do jeho osobnostních práv. Soud ale zamítl politikův požadavek na odškodnění 300.000 korun. Zástupci Reflexu zváží odvolání.
„Nejde o projev přípustné kritiky," prohlásil předseda senátu Jiří Čurda. Soud podle něj proto vyhověl v této části Okamurovu odvolání ve sporu s vydavatelstvím Czech News Center. Odvolací senát zároveň nesouhlasil s verdiktem prvoinstančního soudu v tom, že není nutné nařídit časopisu, aby už nikdy nemohl použít výraz Pitomio. Pražský městský soud dříve uvedl, že zákaz není potřeba například proto, že Reflex tak předsedu hnutí SPD neoznačil už několik let.
Okamurův právní zástupce Daniel Holý ale argumentoval tím, že takovýto verdikt byl v rozporu s dřívějším rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS). Na něj se obrátil politik zejména proto, že justice v původním verdiktu v obecné rovině připustila možnost použít zkomoleninu Okamurova jména v rámci oprávněné kritiky. Soudy totiž zakázaly Reflexu, aby Okamuru označoval jako Pitomia, „ledaže takové označení bude projevem oprávněné kritiky". Soudy proto musely o případu rozhodnout znovu.
Vedení Reflexu rozhodnutí soudu respektuje. „O tom, jestli proti rozsudku podáme dovolání, se rozhodneme až po doručení jeho písemného zdůvodnění. Nicméně jde pro Reflex o otázku spíše symbolickou; výraz Pitomio už opravdu několik let nepoužíváme. A to ani v oprávněných případech, jak nám dříve umožňoval verdikt soudu nižší instance," uvedl na dotz ČTK šéfredaktor Marek Stoniš.
Právní moci už dříve nabyla část rozsudku, podle které se Reflex musí předsedovi SPD omluvit za to, že o něm ve článcích z roku 2013 napsal, že byl poradcem bývalého premiéra Jiřího Paroubka a že "mu zkrachovala cestovka pro plyšáky". Proti tomu se žádná ze stran nedovolala.
Sporné články vycházely v Reflexu na konci roku 2012 a v roce 2013. V říjnu téhož roku se podnikatel Okamura stal poslancem za Úsvit přímé demokracie. Momentálně je místopředsedou Sněmovny a předsedou hnutí Svoboda a přímá demokracie.
Předseda SPD a poslanec Tomio Okamura se ale zase musí omluvit Ústavu nezávislé žurnalistiky za to, že v příspěvku na facebooku označil web HlídacíPes.org za podvodný a novináře nazval „mediální žumpou". Pravomocně o tom dnes rozhodl pražský vrchní soud. Potvrdil prvoinstanční verdikt a Okamurovo odvolání zamítl.
Okamura na facebooku reagoval na článek serveru z prosince 2017, ve kterém autorka tvrdí, že politik v majetkovém přiznání neuvedl prodej podílu v pražské restauraci. Ten by musel evidovat v případě, kdy by částka přesáhla 100.000 korun. U prvoinstančního soudu ale zaznělo, že Okamura podíl prodal za 20.000 korun.
Okamura po vydání článku na sociální síti uvedl, že je web podvodný a "spojený s penězi George Sorose". „Nemá smysl jakkoli věřit takovým novinářům, je to jedna velká mediální žumpa s cílem obelhávat dokola občany," napsal mimo jiné Okamura. Přiložil také obrázek společností, jež jsou podle něj se Sorosem propojeny a jejichž cílem je podle něj "rozklad tradičních hodnot".
„Reakce žalovaného přesáhla meze oprávněné kritiky," prohlásil předseda odvolacího senátu Jiří Čurda. Článek na serveru HlídacíPes.org sice podle něj obsahoval chyby, následná kritika by se však měla pohybovat v určitých mantinelech. Omluvu musí Okamura zveřejnit na svém facebookovém profilu.
-čtk-
# tisk # soud # týdeník # Reflex # ochrana osobnosti # Pitomo # Tomio Okamura # Ústav nezávislé žurnalistiky # Hlídacípes.org
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Značka Ontario spouští novou kampaň, propojuje domácí mazlíčky
s kanadskou divočinou.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.