Autor textu MediaGuru
Nejposlouchanější celoplošnou stanicí zůstává Radiožurnál, který
společně s rádii Impuls a Evropa 2 upevnil postavení TOP tří
celoplošných stanic, ukazují nová data výzkumu Radioprojekt.
Poslechovost rádií v České republice se vyvíjí dále stabilně, ukazují nová data výzkumu poslechovosti Radioprojekt za poslední loňské a první letošní čtvrtletí. Rádio týdně poslouchá 83 % populace ve věku 12-84 let, což je stejný výsledek jako v posledním měřeném období loňského druhého pololetí. Denně si rádio zapne 55,6 % populace, což je o 1,2 procentního bodu více než ve druhé polovině roku 2022. Průměrná doba poslechovosti rádia je v současnosti 261 minut denně, stabilní zůstává i průměrný počet poslouchaných stanic.
Na čele denní poslechovosti celoplošných stanic zůstává Radiožurnál s 882 tis. posluchači. Svoji poslechovost upevnil, což platí také o druhém Rádiu Impuls. Dařilo se také Evropě 2, která se k Impulsu v denním poslechu přiblížila (v týdenních datech je ale Evropa 2 druhá nejposlouchanější). Vedoucí trojice mírně odskočila Rádiu Blaník, které ale z uvedené čtveřice vykázalo nejlepší meziroční vývoj. Zvýšila se poslechovost veřejnoprávních stanic Dvojka a také ČRo Plus, které oproti loňskému druhému pololetí rostly nejvíce z první desítky celoplošných stanic. Podobné trendy ukazují i týdenní data.
| 4Q/22+1Q/23 | 3+4Q/2022 | kvartální změna (%) | 4Q/21+1Q/22 | meziroční změna (%) | |
| ČRo Radiožurnál | 882 | 861 | 2,4 | 884 | -0,2 |
| Rádio Impuls | 699 | 697 | 0,3 | 716 | -2,4 |
| Evropa 2 | 685 | 649 | 5,5 | 688 | -0,4 |
| Rádio Blaník | 630 | 645 | -2,3 | 619 | 1,8 |
| Frekvence 1 | 458 | 468 | -2,1 | 438 | 4,6 |
| ČRo Dvojka | 377 | 344 | 9,6 | 357 | 5,6 |
| ČRo Plus | 144 | 134 | 7,5 | 157 | -8,3 |
| ČRo Vltava | 52 | 60 | -13,3 | 72 | -27,8 |
| ČRo Radiožurnál Sport | 19 | 24 | -20,8 | 5 | 280,0 |
| Rádio Z | 10 | 8 | 25,0 | 7 | 42,9 |
| ČRo Rádio Wave | 7 | 8 | -12,5 | 7 | 0,0 |
| ČRo D-dur | 7 | 7 | 0,0 | 6 | 16,7 |
| ČRo Jazz | 7 | 6 | 16,7 | 11 | -36,4 |
| ČRo Pohoda | 5 | 4 | 25,0 | 1 | 400,0 |
| Rádio Junior | 4 | 3 | 33,3 | 11 | -63,6 |
Zdroj: Radioprojekt, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark, Nielsen
| týdenní | 4Q/22+1Q/23 | 3+4Q/2022 | kvartální změna (%) | 4Q/21+1Q/22 | meziroční změna (%) |
| ČRo Radiožurnál | 1670 | 1653 | 1,0 | 1670 | 0,0 |
| Evropa 2 | 1499 | 1485 | 0,9 | 1565 | -4,2 |
| Rádio Impuls | 1444 | 1483 | -2,6 | 1483 | -2,6 |
| Rádio Blaník | 1230 | 1311 | -6,2 | 1203 | 2,2 |
| Frekvence 1 | 875 | 936 | -6,5 | 980 | -10,7 |
| ČRo Dvojka | 621 | 575 | 8,0 | 619 | 0,3 |
| ČRo Plus | 266 | 259 | 2,7 | 252 | 5,6 |
| ČRo Vltava | 186 | 199 | -6,5 | 199 | -6,5 |
| ČRo Rádio Wave | 39 | 35 | 11,4 | 47 | -17,0 |
| ČRo Radiožurnál Sport | 30 | 38 | -21,1 | 16 | 87,5 |
| Rádio Z | 23 | 22 | 4,5 | 29 | -20,7 |
| ČRo Jazz | 22 | 17 | 29,4 | 16 | 37,5 |
| Junior | 17 | 14 | 21,4 | 21 | -19 |
| ČRo D Dur | 13 | 15 | -13,3 | 12 | 8,3 |
| ČRo Pohoda | 11 | 14 | -21,4 | 3 | 266,7 |
Zdroj: Radioprojekt, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark, Nielsen
Mezi nadregionální stanicemi se v denní poslechovosti postavení vedoucích stanic vyrovnalo. Hitrádia se těsně vrátila do čela, když si mezikvartálně polepšila o 5 %. Poslechovost Hitrádií a Rádia Kiss je ale téměř shodná. Minimální odstup je u obou stanic také v týdenních datech.
| nadregionální | 4Q/22+1Q/23 | 3+4Q/2022 | kvartální změna (%) | 4Q/21+1Q/22 | meziroční změna (%) |
| Hitrádio total | 445 | 424 | 5,0 | 473 | -5,9 |
| Rádio Kiss | 444 | 435 | 2,1 | 427 | 4,0 |
| Rádio Beat | 290 | 263 | 0,8 | 284 | -6,7 |
| Country Rádio | 265 | 285 | -19,6 | 279 | -17,9 |
| Rock Rádio | 229 | 208 | 10,1 | 179 | 27,9 |
| Fajn Radio | 136 | 138 | -1,4 | 140 | -2,9 |
| Rádio Čas | 100 | 92 | 8,7 | 133 | -24,8 |
Zdroj: Radioprojekt, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark, Nielsen
| nadregionální - týdenní | 4Q/22+1Q/23 | 3+4Q/2022 | kvartální změna (%) | 4Q/21+1Q/22 | meziroční změna (%) |
| Hitrádio total | 907 | 908 | -0,1 | 1035 | -12,4 |
| Rádio Kiss | 903 | 887 | 1,8 | 895 | 0,9 |
| Country rádio | 569 | 602 | -5,5 | 555 | 2,5 |
| Rádio Beat | 561 | 536 | 4,7 | 565 | -0,7 |
| Rock Rádio | 444 | 418 | 6,2 | 386 | 15,0 |
| Fajn Radio total | 294 | 286 | 2,8 | 288 | 2,1 |
| Rádio Čas | 191 | 194 | -1,5 | 245 | -22,0 |
Zdroj: Radioprojekt, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark, Nielsen
Nejposlouchanější regionální rádia na čele v ČRo Brno své pozice vylepšila. Do TOP stanic se zařadilo několik regionálních stanic Českého rozhlasu.
| regionální | 4Q/22+1Q/23 | 3+4Q/2022 | mezikvartální změna (%) | 4Q/21+1Q/22 | meziroční změna (%) |
| ČRo Brno | 99 | 95 | 4,2 | 111 | -10,8 |
| Rádo Krokodýl | 68 | 62 | 9,7 | 70 | -2,9 |
| Radio Čas Rock | 54 | 48 | 12,5 | 50 | 8,0 |
| ČRo Ostrava | 51 | 49 | 4,1 | 41 | 24,4 |
| ČRo České Budějovice | 48 | 45 | 6,7 | 47 | 2,1 |
| ČRo Plzeň | 46 | 40 | 15,0 | 40 | 15,0 |
| Rádio Jih | 44 | 41 | 7,3 | 32 | 37,5 |
Zdroj: Radioprojekt, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark, Nielsen
Nejvyšší podíl na trhu drží Radiožurnál před Blaníkem a Rádiem Impuls. Nejvíce si v podílu na poslechovosti polepšily ČRo Dvojka, Evropa 2, Hitrádia a Rádio Beat.
Typ zobrazení
| Hodnota | |
|---|---|
| Radiožurnál | 11.8 |
| Blaník | 10.4 |
| Impuls | 9.6 |
| Frekvence 1 | 7.4 |
| Evropa 2 | 7.4 |
| Kiss | 6.7 |
| Hitrádia | 6.4 |
| ČRo Dvojka | 5.9 |
| Country | 3.8 |
| Rádio Beat | 4.2 |
| Rock Radio | 3.5 |
| ostatní | 22.9 |
Zdroj: Radioprojekt, 1.10. 2022 -31.3. 2023, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark, Nielsen
Mezi obchodními sítěmi zůstává situace neměnná. Vedoucí postavení upevnil s mírným nárůstem Media Club (40,8 %). Následují Český rozhlas, který navýšil podíl na 27,7 %, a Radiohouse (27,4 %).
Typ zobrazení
| Hodnota | |
|---|---|
| Media Club | 40.8 |
| Český rozhlas | 27.7 |
| Radiohouse | 27.4 |
| ostatní a nezastupované | 4.1 |
Zdroj: Radioprojekt, 1.10. 2022-31.3. 2023, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark, Nielsen
-mav-
# Český rozhlas # Radiohouse # rádio # Media Club # Radioprojekt # Evropa 2 # poslechovost # Impuls # Radiožurnál
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.