Autor textu MediaGuru
Radiožurnál se poprvé v denních datech dostal na první pozici
Český rozhlas Radiožurnál se dostal na čelo v denní poslechovosti
celoplošných stanic.
Ve druhém pololetí roku 2020 poslouchalo rádio týdně 84,1 % populace ve věku 12-79, což je meziročně o 2,1 % méně. Podobně mírně se snížil denní poslech, který představuje 59,8 % populace (-2,2 %). Ukazují to nová data výzkumu poslechovosti rádií Radioprojektu za třetí a čtvrté čtvrtletí 2020. Výsledky poslechovosti rádií byly zveřejněny po roce, kvůli pandemii se data v uplynulém roce nezveřejňovala.
Společenský vývoj a pandemie covid-19 se na poslechu rádií měla projevit snížením příležitostných posluchačů, naopak s rádiem zůstávají věrní posluchači, uvedli realizátoři. Protiepidemická opatření se projevila mj. na poklesu lidí, kteří jezdí autem (poslech rozhlasu v automobilech je častou aktivitou). Vliv mělo i uzavření obchodů a méně nakupujících, větší počet lidí na home-office a naopak méně lidí v kancelářích.
Nová data také ukázala, že s výjimkou některých celoplošných stanic Českého rozhlasu se poslechovost celoplošných stanic mírně snížila. Radiožurnál se dostal na post nejposlouchanější stanice v denním poslechu, stalo se tak poprvé od historie měření Radioprojektu. Z dat je patrné, že stanice Českého rozhlasu udržely svoji poslechovost ve srovnání s obdobím druhého pololetí 2019, naopak dosud vedoucí Impuls, dále Frekvence 1 a Evropa 2 poklesly. Zdá se tak, že ze zájmu o informace v době pandemie těžil především Český rozhlas.
Nově se také ve výsledcích celoplošných stanic objevuje Rádio Blaník (dosud uváděn mezi nadregionálními rádii) s denní poslechovostí 640 tisíc posluchačů. Rádio Blaník loni rozšířilo své pokrytí i do moravské části republiky.
V týdenních datech je nadále nejsilnějším celoplošným rádiem Impuls. Data v týdenní poslechovosti ukazují podobné trendy jako v poslechovosti denní. Celoplošné stanice Českého rozhlasu poslechovost zvýšily, zatímco komerční poklesly.
Poslech včera (tis. osob) celoplošných stanic
| 3+4Q/2020 | 3+4Q/2019 | meziroční změna (%) | |
| ČRo Radiožurnál | 937 | 927 | +1,1 |
| Rádio Impuls | 841 | 1018 | -17,4 |
| Evropa 2 | 766 | 823 | -6,9 |
| Rádio Blaník | 640 | 640 | 0,0 |
| Frekvence 1 | 584 | 681 | -14,2 |
| ČRo Dvojka | 344 | 326 | +5,5 |
| ČRo Plus | 98 | 99 | -1,0 |
| ČRo Vltava | 52 | 53 | -1,9 |
| Rádio Junior | 7 | 2 | +250 |
| ČRo Rádio Wave | 6 | 15 | -60,0 |
| Zet | 6 | 9 | -33,3 |
| ČRo D-dur | 4 | 11 | -63,6 |
| ČRo Jazz | 4 | 6 | -33,3 |
Zdroj: Radioprojekt, SKMO, Median, Stem/Mark
Poslech týdně (tis. osob) celoplošných stanic
| týdenní | 3+4Q/2020 | 3+4Q/2019 | meziroční změna (%) |
| Rádio Impuls | 1664 | 1938 | -14,1 |
| ČRo Radiožurnál | 1623 | 1592 | 1,9 |
| Evropa 2 | 1420 | 1567 | -9,4 |
| Frekvence 1 | 1122 | 1335 | -16,0 |
| Rádio Blaník | 1093 | 1148 | -4,8 |
| ČRo Dvojka | 579 | 529 | 9,5 |
| ČRo Plus | 166 | 154 | 7,8 |
| ČRo Vltava | 154 | 156 | -1,3 |
| Čro Rádio Wave | 40 | 43 | -7,0 |
| Zet | 27 | 26 | +3,8 |
| Rádio Junior | 14 | 6 | +133 |
| Čro D-dur | 12 | 20 | -40,0 |
| Čro Jazz | 10 | 19 | -47,4 |
Zdroj: Radioprojekt, SKMO, Median, Stem/Mark
Z pohledu podílu stanic na poslechovosti jsou na čele Rádio Impuls s 11,4% podílem a Radiožurnál (11,2 %), třetí nejsilnější je Rádio Blaník.
Mezi nadregionálními stanicemi dosahuje nejvyšší poslechovosti síť rádií Hitrádio, kterou denně poslouchá 625 tisíc posluchačů a týdně pak více než milion posluchačů (1,013 mil.). Následují Rádio Kiss a Country radio.
Typ zobrazení
Podíl stanic na poslechovosti (%), 3+4Q/2020
| Hodnota | |
|---|---|
| Impuls | 11.4 |
| Radiožurnál | 11.2 |
| Blaník | 9.5 |
| Evropa 2 | 8.8 |
| Frekvence 1 | 8.4 |
| Hitrádio total | 7.7 |
| Kiss | 5.4 |
| Dvojka | 5.2 |
| Beat | 3.7 |
| Country | 3.4 |
| Fajn radio total | 2.3 |
| ostatní | 23 |
Radioprojekt 3+4Q/2020, SKMO, Median, Stem/Mark
Poslech včera (tis.) nadregionálních stanic
| nadregionální | 3+4Q/2020 | 3+4Q/2019 | meziroční změna (%) |
| Hitrádio total | 625 | 647 | -3,4 |
| Rádio Kiss | 361 | 382 | -5,5 |
| Country rádio | 259 | 262 | -1,1 |
| Rádio Beat | 252 | 246 | 2,4 |
| Fajn Radio total | 208 | 254 | -18,1 |
| Rock Rádio | 114 | 115 | -0,9 |
| Rádio Čas | 101 | 103 | -1,9 |
Zdroj: Radioprojekt 3+4Q/2020, SKMO, Median, Stem/Mark
Z pohledu obchodních sítí zůstává nejsilnější Media Club před Radiohousem a stanicemi Českého rozhlasu. V podílu na trhu si meziročně polepšil Český rozhlas, a to o 1,4 procentního bodu na 24,1 %. Komerční obchodní sítě mírně poklesly, podíl vedoucího Media Clubu dosahuje ale 43 %. Radiohouse má podle nových dat podíl ve výši 28,9 %.
Typ zobrazení
Podíl obchodních rozhlasových sítí (%)
| Hodnota | |
|---|---|
| Media Club - Radio United Total | 43.0 |
| Radiohouse | 28.9 |
| Český rozhlas | 24.1 |
| ostatní a nezastupované | 4.0 |
Radioprojekt 3+4Q/2020, SKMO, Median, Stem/Mark
# výzkum # rádio # Impuls # Radiožurnál # poslechosvost
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.
# Aktuality # TV & video # Audio
Koalice v úterý navrhne zrušení poplatků ČT a ČRo pro seniory či firmy
Vládní koalice v úterý ve sněmovně navrhne zrušení televizního a rozhlasového poplatku pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let
nebo osoby se zdravotním postižením.