Autor textu MediaGuru
Radiožurnál i Blaník potvrzují vedoucí pozice, posílil Impuls
Radiožurnál zůstává nejposlouchanější denní celoplošnou stanicí,
nejvíce týdenních posluchačů a i podíl na trhu má Rádio Blaník.
Ukazují to nová data výzkumu poslechovosti Radioprojekt.
Aktualizováno # Audio
Nová data poslechovosti rádií potvrzují mírně rostoucí týdenní poslechovost a stabilní poslechovost denní. Denně rádia poslouchá 4,69 mil. osob české populace ve věku 12-84 let (50,7 %, srovnatelně jako v předešlém měření), týdně potom 7,77 mil. osob (84 %, +0,3 pb.). Ukazují to data Radioprojektu za první a druhé čtvrtletí 2025. Zároveň naznačují mírně nižší průměrný denní čas trávený poslechem rádií (ATS) z 222 minut na 218 minut denně.
Mezi celoplošnými stanicemi zůstává v denní poslechovosti jedničkou ČRo Radiožurnál s 748 tis. posluchači. Na druhé místo se posunulo Rádio Impuls a trojkou v denní poslechovosti je Rádio Blaník. Evropa 2 v denních datech mírně poklesla na čtvrtou pozici. Z první pětice si polepšila především rádia Blaník a Impuls.
Z dalších celoplošných stanic má vyšší poslechovost v nových datech Radio Hey a polepšila si i ČRo Dvojka, naopak poklesla Vltava.
V týdenní poslechovosti setrvává na čele Rádio Blaník s týdenním počtem 2,05 mil. posluchačů. Těsnou dvojkou je stále Impuls a trojkou Radiožurnál. Zde se postavení stanic ve srovnání s posledními daty nezměnilo. Všechna rádia z vedoucí pětice počet týdenních posluchačů udržela i mírně navýšila.
Týdenní data potvrzují růst Rádia Hey a také navýšení týdenní poslechovosti stanice Radiožurnál Sport.
Celoplošné stanice - denní reach (tis. osob)
| celoplošné - denní | 1+2Q/2025 | 4Q/24+1Q/2025 | kvartální změna (%) |
| ČRo Radiožurnál | 748 | 748 | 0,0 |
| Rádio Impuls | 658 | 642 | 2,5 |
| Rádio Blaník | 622 | 595 | 4,5 |
| Evropa 2 | 619 | 645 | -4,0 |
| Frekvence 1 | 439 | 438 | 0,2 |
| ČRo Dvojka | 329 | 317 | 3,8 |
| ČRo Plus | 152 | 156 | -2,6 |
| Radio Hey | 58 | 49 | 18,4 |
| ČRo Radiožurnál Sport | 32 | 37 | -13,5 |
| ČRo Vltava | 28 | 46 | -39,1 |
| Rádio Prostor | 21 | 25 | -16,0 |
Zdroj: Radioprojekt, 1. 1. 2025 - 30. 6. 2025, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark, Nielsen
Celoplošné stanice - týdenní reach (tis. osob)
| celoplošné týdenní | 1+2Q/2025 | 4Q/24+1Q/2025 | kvartální změna (%) |
| Rádio Blaník | 2049 | 1966 | 4,2 |
| Rádio Impuls | 2040 | 1953 | 4,5 |
| ČRo Radiožurnál | 1790 | 1763 | 1,5 |
| Evropa 2 | 1606 | 1598 | 0,5 |
| Frekvence 1 | 1354 | 1327 | 2,0 |
| ČRo Dvojka | 793 | 843 | -5,9 |
| ČRo Plus | 364 | 381 | -4,5 |
| ČRo Radiožurnál Sport | 273 | 228 | 19,7 |
| Radio Hey | 150 | 110 | 36,4 |
| ČRo Vltava | 147 | 182 | -19,2 |
| Rádio Prostor | 64 | 71 | -9,9 |
Zdroj: Radioprojekt, 1. 1. 2025 - 30. 6. 2025, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark, Nielsen
Mezi nadregionálními stanicemi zůstává na čele Rádio Kiss s půl milionem denních posluchačů. Následuje síť stanic Hitrádio. V denním poslechu si polepšila především rádia Country a Beat.
Také pro nadregionální stanice platí, že v týdenním poslechu vykazují mezikvartílně lepší výsledky. I v sedmidenním poslechu má nejvíce posluchačů Rádio Kiss před Hitrádii, třetí nejsilnější v týdenním poslechu je Radio Beat.
Nadregionální stanice - denní reach (tis. osob)
| nadregionální - denní | 1+2Q/2025 | 4Q/24+1Q/2025 | kvartální změna (%) |
| Rádio Kiss | 500 | 497 | 0,6 |
| Hitrádio total | 403 | 435 | -7,4 |
| Country Rádio | 267 | 241 | 10,8 |
| Rádio Beat | 252 | 236 | 6,8 |
| Rock Rádio | 230 | 222 | 3,6 |
| Fajn Radio total | 117 | 123 | -4,9 |
| Rádio Čas | 81 | 77 | 5,2 |
Zdroj: Radioprojekt, 1. 1. 2025 - 30. 6. 2025, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark, Nielsen
Nadregionální stanice - týdenní reach (tis. osob)
| nadregionální - týdenní | 1+2Q/2025 | 4Q/24+1Q/2025 | kvartální změna (%) |
| Rádio Kiss | 1812 | 1736 | 4,4 |
| Hitrádio total | 1596 | 1602 | -0,4 |
| Rádio Beat | 704 | 667 | 5,5 |
| Rock Rádio | 690 | 650 | 6,2 |
| Country rádio | 623 | 596 | 4,5 |
| Fajn Radio total | 480 | 464 | 3,4 |
| Rádio Čas | 349 | 305 | 14,4 |
Zdroj: Radioprojekt, 1. 1. 2025 - 30. 6. 2025, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark, Nielsen
V podílu na poslechovosti má stále nejsilnější postavení Rádio Blaník před Radiožurnálem a Impulsem. Podíl na trhu u uvedené trojice přesahuje 10 %, přičemž podíl vedoucího Blaníku představuje 10,8 %.
Typ zobrazení
Podíl stanic na poslechovosti (%)
| Hodnota | |
|---|---|
| Blaník | 10.80 |
| Radiožurnál | 10.40 |
| Impuls | 10.10 |
| Kiss | 8.40 |
| Evropa 2 | 7.60 |
| Frekvence 1 | 7.20 |
| Dvojka | 5.70 |
| Hitrádio | 5.30 |
| Country | 4.80 |
| Beat | 3.70 |
| Rock radio | 3.90 |
| ostatní | 22.10 |
Zdroj: Radioprojekt, 1+2Q/2025
V kategorii regionálních rádií je stále nejposlouchanější ČRo Brno před jihomoravským Rádiem Krokodýl. V této kategorii jsou mezikvartální změny výraznější, do srovnání se promítá fakt, že menší rádia nejsou v novém Radioprojektu kalibrována.
Regionální stanice - denní reach
| regionální - denní | 1+2Q/2025 | 4Q/24+1Q/2025 | mezikvartální změna (%) |
| ČRo Brno | 107 | 98 | 9,2 |
| Rádio Krokodýl | 104 | 86 | 20,9 |
| Signál Rádio | 92 | 80 | 15,0 |
| ČRo Sever | 48 | 48 | 0,0 |
| Rádio Haná | 48 | 48 | 0,0 |
| ČRo Region (Středočeský kraj) | 47 | 60 | -21,7 |
| Rádio Jih | 45 | 36 | 25,0 |
| ČR České Budějovice | 44 | 43 | 2,3 |
Zdroj: Radioprojekt, 1. 1. 2025 - 30. 6. 2025, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark, Nielsen
V rámci obchodních rádiových sítí posílily obě komerční skupiny, tj. vedoucí Media Club total na 47,75 % a Radiohouse total na 24,89 %. Podíl stanic Českého rozhlasu představoval v prvním pololetí roku 26,63 %.
Typ zobrazení
Podíl rádiových obchodních sítí (%)
| Hodnota | |
|---|---|
| Media Club | 47.75 |
| Radiohouse total | 24.89 |
| Český rozhlas | 26.63 |
| ostatní | 0.73 |
Zdroj: Radioprojekt, 1+2Q/2025
Další výsledky najdete v dokumentu níže.
-mav-
# výzkum # audio # Český rozhlas # data # Radiohouse # rádio # Media Club # Radioprojekt # Evropa 2 # poslechovost # Hitrádio # ČRo Radiožurnál # Radio Kiss # Radio Blaník # Radio Impuls
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.