Rádiová digitalizace se v Česku zpomalila o několik let

Český rozhlas už devět let podporuje rozvoj technologie DAB+. Tento moment můžeme počítat od chvíle, kdy 6. srpna 2015 byl na pražském Žižkově spuštěn pilotní provoz rozhlasové sítě veřejnoprávního vysílatele. Ta se postupně v následujících letech rozšiřovala do dalších regionů Česka, až nakonec pokryla 96 % populace na venkovní příjem, což je důležité zejména pro řidiče automobilů. Ti jsou pro úspěch digitálního rozhlasu naprosto klíčoví. Komerční vysílatelé přitom vše sledovali s jistotou, že do přechodu na DAB+ je vůbec nikdo nenutí.

Úterní oborová konference Média a technologie, která se vždy v polovině října koná v Pardubicích za hojné účasti expertů z oboru, přinesla zajímavý pohled na celou problematiku, a to paradoxně ve chvíli, kdy se sál Kulturního domu Dukla téměř vyprázdnil a na řadu přišla diskuse a výměna názorů pěti expertů u kulatého stolu. Klíčovými se přitom ukázali dva řečníci: technický ředitel Českého rozhlasu Karel Zýka a místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Milan Bouška (zároveň bývalý vedoucí Koordinačního orgánu pro digitalizaci při Ministerstvu kultury).

Rozhlasová digitalizace má deset let zpoždění

Technický ředitel Českého rozhlasu si hned na začátku závěrečného diskusního bloku postěžoval na postoj komerčních rádií k technologii DAB+. Privátní hráči totiž v uplynulých letech tento proces nepodporovali, ba naopak se snažili úspěchu digitálního vysílání zabránit. V jejich zájmu totiž bylo udržet stávající silné pozice v analogovém šíření. Naprosto stejná situace vládne v sousedním Rakousku, tam je to ale opačně kvůli dominantní pozici na trhu veřejnoprávní ORF.

Podle Zýky nabral celý proces rozhlasové digitalizace přibližně deset let zpoždění. Česko tak nyní mohla být s DAB+ už v úplně jiné situaci, například podobně jako Německo. Zatímco naši západní sousedé provozují už dvě celoplošné komerční sítě (DR Deutschland a Antenne Deutschland), zemské multiplexy a regionální nabídky a Bavorsko dokonce oznámilo stop prodlužování FM licencí pro roce 2032, Česko možný přechod na DAB+ v říjnu 2025 před několika lety opustilo. 

Zýka navrhuje vypnout FM

Karel Zýka jako jedinou možnost pro úspěch digitálního vysílání DAB+ navrhl vypnutí analogového FM šíření v budoucnu. Diskuse na toto téma by podle jeho názoru měla být vyvolána v horizontu pěti až deseti let. „Nejsem ekologický aktivista, ale nemá cenu vytápět éter energií, která není potřeba. Je nesmysl, aby každá stanice byla k dispozici šířena jak analogově, tak digitálně,“ argumentoval šéf techniky Českého rozhlasu. Zýkova slova však překvapila místopředsedu vysílací rady.

„Zní to revolučně, ale dohodli jsme se na tom, že není třeba přecházet na jinou technologii a trh si to přebere. Je hezké, co říkáte, ale je snahou Českého rozhlasu dotáhnout něco někam,“ obvinil místopředseda RRTV Milan Bouška ředitele Techniky a správy ČRo z toho, že veřejnoprávní médium se snaží proces urychlit na sílu. „Jakmile broadcasteři pochopí, že je to pro ně výhodné, začnou tam vysílat,“ argumentoval zástupce mediálního regulátora. Zýka pak dodal, že Český rozhlas nemůže sám o sobě FM vysílání vypnout. Musí jít o státem koordinovaný proces.

Postoj české RRTV vs. bavorské BLM

Z pléna zazněl směrem k Milanu Bouškovi důležitý dotaz. Jeho neznámý autor (otázky jsou pokládány účastníky přes online formulář) se ho zeptal, zdali RRTV nadále hodlá přidělovat komerčním rádiím nekončící sérii analogových kmitočtů, případně zdali přijde na řadu nějaký generální stop. Bouška odpověděl, že každému z vysílatelů, který si o analogovou licenci požádá a úspěšně ji zkoordinuje u Českého telekomunikačního úřadu, není důvod nevyhovět. „My jsme povinni takovou frekvenci přidělit,“ reagoval místopředseda RRTV. Další otázka, zdali by nemělo dojít k redukci FM licencí v případě, že už má provozovatel v dané lokalitě například dvě nebo dokonce tři frekvence, už z časových důvodů zodpovězena nebyla.

Zatímco požadavek na zastavení udělování analogových kmitočtů byl Milanem Bouškou označen „pláčem na špatném hrobě“, kterým by se měl s ohledem na agendu zabývat právě ČTÚ, v sousedním Bavorsku už je od letošního roku situace jiná. Tamní mediální regulátor označovaný jako Zemská centrála pro nová média (BLM) vydal dokument, který zcela jasně určuje, že prodlužování analogových licencí skončí s rokem 2032, ve výjimečných případech pak může být prodlouženo o další tři roky. Bavorsko chce tak zajistit svému obyvatelstvu hladký přechod na digitální distribuci, který bude souviset s přirozenou výměnou rozhlasových přijímačů. Aktuálně na ni mají posluchači více než deset let.

Operátory trápí poloprázdné sítě, rádia chybějící finance

Po velkých peripetiích v uplynulých letech se v Česku konečně začínají spouštět komerční sítě v ostrém provozu. Pro operátory to znamená, že budou moci nabídnout svým zákazníkům kvalitní pokrytí vysoutěženého regionu a už se nebudou moci spoléhat na příděly, které jsou technicky limitovány. Na straně posluchače se to pak rovná bohatší programové nabídce. Nastává ovšem zásadní problém: Jaké stanice budou v těchto DAB+ multiplexech vysílat a kolik budou jejich provozovatelé za takové šíření platit? 

Jako ukázkový příklad velkého problému naplnění rozhlasové sítě je nový DAB+ multiplex Fiera Touch, za kterým stojí společnost podnikatele Pavla Hájka z Vysočiny. Jediným zákazníkem aktuálně spuštěných vysílačů v Praze a na Černé hoře je rádio Energic, které se sem nedávno přesunulo z multiplexu operátora Teleko digital. Zájemce o DAB+ z řad vysílatelů svazuje nejen cena za samotné šíření, kdy například pokrytí Prahy může vyjít měsíčně na 10 tisíc korun, ale i poplatky autorským svazům (OSA, Intergram) a v neposlední řadě i registrační částka u vysílací rady ve výši 25 tisíc Kč. S ohledem na to, že stát dal už dříve od rozhlasové digitalizace ruce pryč, stává se zavádění DAB+ opravdovou výzvou.