Autor textu MediaGuru
Stanice Českého rozhlasu pro děti mění vizuální identitu. Její nový
podoba chce oslovit především školáky ve věku 8 až 12 let.
Rádio Junior, stanice Českého rozhlasu pro děti, mění vizuální identitu. Cílem je oslovit školáky ve věku 8–12 let, pro něž je vysílání primárně určeno. Aktualizovaný vizuální styl je koncipován s odkazem na sociální média, která mladší posluchači nejčastěji využívají k běžné komunikaci se svými vrstevníky a okolím. Námět i realizace pocházejí z grafického studia Českého rozhlasu.
„Rádio Junior úspěšně prošlo změnou primární cílové skupiny z mladších na starší děti, na kterou navazovala v prvé řadě úprava v online prostředí, a to v podobě nových webových stránek stanice. Současná změna je tedy dovršením postupného sjednocení komunikace napříč platformami,“ uvedl ředitel Komunikace, marketingu a obchodu Jiří Hošna.
Nová vizuální identita Rádia Junior staví na prvcích, které jsou dětem blízké například ze sociálních médií. Jejich kombinací má vzniknout dojem hravé koláže. Výrazné barvy doplňuje bílý rám evokující polaroidovou fotografii, klíčové sdělení je umístěno v komiksových bublinách. Rozlišujícím prvkem u dílčích vizuálů jsou pak tematické piktogramy připomínající samolepky či emotikony známé z různých komunikačních platforem. Ty slouží k podpoře sdělení a k identifikaci jednotlivých pořadů. Dané prvky lze také následně využít v komunikaci v printu, OOH i v online prostředí.
Ušoun Rušoun, maskot stanice, se nově vyskytuje pouze v komunikaci směřované na mladší posluchače ve věku do osmi let, jimž je znám také z vysílání a tematické aplikace.
Nový vizuální styl vznikl kompletně in-house v Oddělení marketingu Českého rozhlasu. Autory jsou Petra Komárková a František Novotný z Grafického studia ČRo. Online grafiku připravil Vladimír Staněk, grafik Nových médií ČRo. Komunikaci značky zajišťuje Dagmar Jegerová, brand manažerka Rádia Junior.
-stk-
# vizuální identita # Český rozhlas # ČRo # redesign # in-house # Rádio Junior
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.