Autor textu MediaGuru
Rada České televize zvolila na svém středečním zasedání nové členy
dozorčí komise. Volbě předcházela emotivní diskuse.
Nové členy dozorčí komise zvolila na svém středečním zasedání Rada České televize. Hned v prvním kole zvolili radní do dozorčí komise Michala Petrmana (10 hlasů) a Petra Juchelku (9 hlasů). Ve druhém kole byl zvolen Jan Lamser (9 hlasů). Ve třetím kole nebyl nikdo zvolen a celá volba se opakovala. V opakované volbě byly zvoleny Eva Hubková (10 hlasů) a Zuzana Prokopcová (10 hlasů).
Volba se neodehrála bez emocí, před jejím začátkem se do slovní přestřelky dostali radní Zdeněk Šarapatka, který nesouhlasil s tím, aby se volba nových členů dozorčí komise ve středu uskutečnila, a Pavel Matocha, který jako místopředseda Rady ČT středeční jednání řídil, protože na minulém zasedání odstoupil z vedení rady René Kühn. Oba se slovně napadali, Matocha nechtěl nechat Šarapatku dočíst dopis generálního ředitele ČT a konstatoval, že Šarapatka narušil jednání rady. „Zavolejte policii, pane Matocho, Vás respektovat nebudu,“ kontroval Šarapatka.
Zdeněk Šarapatka, Jaroslav Dědič a René Kühn před volbou oznámili, že se hlasování o nových členech dozorčí komise nezúčastní. Podle Šarapatky jednala Rada ČT protiprávně, když dosavadní dozorčí komisi odvolala. Dědič uvedl, že se hlasování nezúčastní kvůli přepjatosti diskuse před volbou nové dozorčí komise.
Nesouhlasné postoje zastávají radní v otázce legitimity odvolání dozorčí komise. Zatímco Šarapatka se domnívá, že rada postupovala proti zákonu, což má potvrzovat i právní stanovisko vypracované Hanou Marvanovou, podle Matochy a radního Pavla Kysilky rada nepochybila. Na přímý dotaz Šarapatky ale odmítl Matocha sdělit, kdo je autorem právní analýzy, o kterou se jeho názor opírá. „Neřeknu, kdo zpracovával právní analýzu, mám k tomu dobré důvody, nebudu odpovídat na Vaše otázky," sdělil směrem k Šarapatkovi.
Z jednání také vyplynulo, že radní ČT se ve středu dopoledne sešli k pracovnímu neveřejnému jednání, na kterém výběr kandidátů do dozorčí komise řešili. Tématu se měli věnovat i tento týden v pondělí. Veřejné představení kandidátů ale neproběhlo.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ujistil ve středu generálního ředitele České televize Petra Dvořáka, že doufá v uklidnění situace kolem rady tohoto média. ČTK také napsal, že o diskutovaném tématu hovořil s Dvořákem krátce. Hlavním tématem schůzky byl zákon o DPH, uvedl. Probere ho s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).
„Pan ředitel Dvořák mi vysvětlil, že by rádi uplatnili nárok na odpočet DPH za pořízené služby a to až do roku 2024. ČT díky tomu prý pak bude moct zainvestovat do kultury, sportu nebo do programu ČT3. Slíbil jsem mu, že to proberu s paní ministryní financí Schillerovou, protože právě v době boje s pandemií vnímám takovou službu pro lidi jako velmi důležitou," uvedl Babiš.
Současná právní úprava umožňuje ČT získávat zaplacenou DPH až do roku 2021. ČT tak díky tomu získává 350 až 400 milionů Kč ročně, které dosud využívala na financování investic do přechodu na nový standard pozemního digitálního televizního vysílání DVB-T2. Rozpočet ČT na letošní rok je 6,76 miliardy korun. Většinu příjmů tvoří koncesionářské poplatky.
Dvořák ČTK sdělil, že premiér ho seznámil se odpovědí na otevřený dopis upozorňující Babiše na situaci v České televizi, pod nějž se podepsaly desítky osobností veřejného života. „Společně jsme konstatovali, že celá věc je v kompetenci Poslanecké sněmovny, která má možnost volit a odvolávat Radu ČT, respektive její jednotlivé členy," dodal Dvořák. Rada ČT před dvěma týdny odvolala svou dozorčí komisi, což bylo podle některých reakcí nezákonné. Kvůli tomu pak odstoupil předseda rady René Kühn.
-mav-, -čtk-
# TV # Česká televize # Rada ČT # Andrej Babiš # Pavel Matocha # Petr Dvořák # dozorčí komise # Zdeněk Šarapatka
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.