Autor textu MediaGuru
Rada ČT schválila výroční zprávu o činnosti ČT včetně sporného
konstatování, že zastoupení SPD ve zpravodajství ČT nebylo
„odpovídající".
Rada České televize schválila výroční zprávu o činnosti České televize v roce 2020. Pro hlasovalo osm radních, pět se jich zdrželo. Zpráva byla schválena i s tvrzením, že „zastoupení SPD v politickém zpravodajství neodpovídá zastoupení této strany v Poslanecké sněmovně".
Právě o výše uvedenou větu se v radě dlouho diskutovalo. Do textu výroční zprávy se dostala až na poslední chvíli, před čtrnácti dny na podnět místopředsedy Daniela Váni. S jejím zněním souhlasil i zpravodaj této kapitoly Roman Bradáč. Ten se na jednání rady omlouval za to, že si časovou tíseň neuvědomil (výroční zpráva musí být do Poslanecké sněmovny doručena do 31.3. 2021) a že předpokládal, že se bude o této otázce dále diskutovat.
Proti vložené větě do výroční zprávy se ohradil generální ředitel ČT Petr Dvořák. Ve svém stanovisku uvedl, že údajné neodpovídající zastoupení SPD není nijak doloženo a že nelze přihlížet jen k zastoupení stran v Poslanecké sněmovně, ale i v Senátu či na úrovni krajských zastupitelství. Pozastavil se také nad tím, že míra zastoupení SPD je vztažena pouze na některé pořady a že přehlíží i další zpravodajské a publicistické pořady ČT. „Proč nebyl posuzován celek zpravodajství a publicistiky?," ptal se radních generální ředitel. Radní ale metodiku výpočtu nijak nevysvětlili, Daniel Váňa se odvolával na tabulky společnosti Media Tenor, bližší informace ale neposkytl.
Radní následně hlasovali o tom, zda má vložená citace o neodpovídajícím zastoupení SPD ve výroční zprávě zůstat, nebo nikoli. Klíčové se zde přitom ukázalo pořadí, v jakém se o této věci hlasovalo. Předseda rady Pavel Matocha navrhl za podpory Hany Lipovské hlasovat nejprve o znění: „Nesouhlasím se zachováním pasáže..." a teprve poté, pokud by toto usnesení neprošlo, tak o usnesení „Souhlasím se zachováním pasáže...". Proti zachování uvedené pasáže hlasovali Martin Doktor, Zdeněk Šarapatka, Tomáš Samek, René Kühn, Jaroslav Dědič a Roman Bradáč (který s ní tedy původně souhlasil). Čtyři radní byli proti konstatování „nesouhlasím se zachováním..." (Hana Lipovská, Jiří Kratochvíl, Daniel Váňa, Pavel Matocha) a dva se zdrželi (Jiří Šlégr, Pavel Kysilka). Výsledný poměr hlasů byl tak 6:4:2 a konstatování „nesouhlasím s..." neprošlo. Tím se ani nehlasovalo o konstatování „souhlasím s....". Vzhledem k rovnosti hlasů nelze vyloučit, že by v případě hlasování v opačném pořadí byl výsledek odlišný a tedy, že by naopak neprošlo konstatování „souhlasím s....".
Poté se přistoupilo k hlasování o výroční zprávě jako celku. Zde se pět radních, kteří nesouhlasili se zařazením inkriminované věty o SPD, zdrželo (Doktor, Kühn, Šarapatka, Samek, Dědič), naopak pro hlasovalo osm radních včetně Romana Bradáče, dále pak Lipovská, Šlégr, Váňa, Matocha, Kysilka, Bradáč a Xaver Veselý. Posledně jmenovaný přiběhl k hlasování na poslední chvíli, usnesení se mu muselo opakovat, následně zase odběhl.
O tom, jaké následky může mít tato věta ve výroční zprávě, lze jen spekulovat. Může být nástrojem pro konstatování o tom, že ČT nenaplňuje zákon a může vést k hlasování o odvolání generálního ředitele. Na druhou stranu, pokud by tato výroční zpráva o činnosti neprošla v Poslanecké sněmovně, může vést k odvolání Rady ČT.
Návrh na usnesení místopředsedy Daniela Váni, podle kterého je generální ředitel ČT kvůli svému členství ve správní radě Leica Gallery Prague ve střetu zájmů, a tudíž v rozporu s Kodexem ČT, naopak schválen nebyl. Podle Váni byla Leica Gallery ve zpravodajství ČT zmiňována „zřetelně četněji“ než srovnatelně velké galerie – Galerie Václava Špály a brněnská Fait Gallery. Vycházel z vlastní analýzy, kterou provedl pomocí internetového vyhledavače na webu České televize. Konstatoval rovněž, že neexistuje doklad o tom, že by Dvořák o svém angažmá v Leica Gallery radní informoval.
Petr Dvořák uvedená tvrzení odmítl. Radu ČT o své přítomnosti informoval už při svém nástupu do funkce v roce 2011, tato informace je rovněž součástí jeho životopisu uvedeného i na internetových stránkách ČT. „Není pravda, že by Leica Gallery byla zřetelně četněji zastoupena ve zpravodajství ČT oproti jiným galeriím. Není pravda, že bych byl ve střetu zájmů a že bych jakýmkoli způsobem ovlivňoval zpravodajství o Leica Gallery,“ uvedl. Zdůraznil, že Leica Gallery je nezisková, kulturní, obecně prospěšná společnost, nikoli agentura, jak zmiňoval místopředseda Váňa. „Mezi Leica Gallery Prague a ČT nejsou žádné obchodní vztahy. Jsem přesvědčen, že nemohl vzniknout střet zájmů,“ dodal.
Dozorčí komise pak dostala od Rady ČT za úkol prověřit výstupy o Leica Gallery ve zpravodajství ČT. Zprávu má předložit do konce dubna.
-mav-
# Česká televize # Rada ČT # vyváženost # SPD # výroční zpráva # Leica Gallery
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.